---

"Psi Vatikánu"

1. ...až jednoho rána
2. V zázemí
3. Na cizích nohou
4. Psi Vatikánu
5. Oasada neživých
6. Dřív nebo později
7. Kde člověk dodýchal
8. Mot En Stralande Framtid (BOMBANFALL) / Vstgříc zářivé budoucnosti
9. V prach
10. Supi

---

... až jednoho rána (Paaya)
...až jednoho rána se probudíš a zjistíš,
že něco se přes noc změnilo
že skutečnost je najednou nějak blíž
že ani ty nejsi výjimkou...
...až jednoho rána vyhlédneš z okna a zjistíš,
že celý tvůj svět leží v prachu
že už se dostali dál, než jsi chtěl
...až jednoho rána v zoufalství připustíš
že už není žádná cesta zpět

K: Můžeme nadávat, jak je všechno v háji a zároveň se vymlouvat, že jakákoliv snaha o změnu je zbytečná. Až dokud se jednoho rána nevzbudíme a nezjistíme, že je pozdě a svoji šanci jsme promrhali v apatii a sebelitování.

V zázemí (Paaya)
Jsme masa shnilejch spratků v zemi,
kde válka je jen nudná reality show,
fetiš fandů vojenské historie
a námět těch nejprodávanějších her.
Jsme spratci západního světa,
kde válka je všechno, jen ne bolest strach a smrt
A fronta se zdá být tak strašně daleko...

K: Jedním z největších úspěchů současné mediální mašinerie je to, jak dokázala válku (a nejen ji) přefiltrovat v cosi naprosto nereálného, mýtického a odtrženého od našich vlastních životů. Z války se stal na jedné straně mýtus, na druhé straně zpěněžitelná komodita. Málokdo si uvědomuje, že každým dnem naše banální rozhodnutí podporují války po celém světě.

Na cizích nohou (Paaya)
Roky ponížení a poslušnosti těm, kteří tě živí
Role jsou jasný, ale možnosti ani zdaleka fér
Drženej v šachu a závislosti
Nemáš slovo, nemáš respekt
dokud se "nepostavíš na vlastní nohy"
Ale co přijde pak?!?
Nekonečná vize života v područí kurev, co tě maj v hrsti
Denně vydanej na milost a nemilost
jen doufáš, že se karta obrátí...

Psi Vatikánu (Mára)
Přicházejí aby ukradli duše.
Psi Vatikánu zastrašují zbloudilé ovce.
Znásilňující Krista a ponižující Matku..
Komu teď vlastně patří kříž?
Dech z mordy na zátylku
Kapající sliny na odhalenou kůži.
Otče
Matko
Ta milosrdná tvář,
Ale proč je tu najednou tolik strachu?
Psi opět vyjí
Slyšíš jak kladivo udeřilo na hřeb?
Přichází nový úsvit
Ten kterému neuvidíš do tváře,
opět usedá na trůn

K: 1.Neustálý dohled božích prostředníků nad našimi životy může dodat pocit bezpečí, pocit toho, že o naše já po fyzickém konci bude postaráno. Když se ale podíváme pozorněji, nemůžeme nevidět, že to, co se tváří jako milosrdná bytost, je ve skutečnosti organismem zla. Jsme střeženi a manipulováni. Strach je nám podáván po kapkách, od dětství masírováni o přítomnosti dobra. Toho se nám ale dostane pouze a jen za něco. Dalo by se přirovnat k drezůře zvířat, která pokud neskáčou tak, jak je po nich žádáno, místo kostky cukru dostanou karabáčem.. my jsme odsouzeni k utrpení v pekelných kruzích. Co tedy vlastně vystihuje termín Boží Láska? 2.Ctihodní otci žehnající Německým tankům... křížové výpravy do svaté země... zotročení nového světa... ikviziční procesy (jen zlomek lásky božích prostředníků). 3.Dnešní tvář se snaží být milejší a pokornější, ale kdykoliv církev může něco zásadně změnit, tak vám v podstatě řekne: "toto je v rukou božích". Alibismus podmíněný politickou hrou. Vatikán vede svět do zdánlivé pokory skrze duševní utrpení a jeho psi stále štěkají.

Osada neživých (Mates)
Pod ruinami skutečnosti
Zašedlé bídy
Ostatky trosek civilizace
se potulují pustinou
Na území prázdnoty a apatie
kde čas ztratil smysl
V osadě neživých
Kde život zaniknul
A už se nevzkřísí

Dřív nebo později (Paaya)
V oáze bezpečí a klidu oslepení velebíme zdánlivý mír
Za stereotypu příměří chystáme munici a udržujem při životě monstrum
Tahle hra na "dřív nebo později" je jen zkurvenej klid zbraní
Odjištěná bouchačka u něčí hlavy
Potenciální masakr kdekoliv a hned
Nekonečný čekání na nevyhnutelnej konec
Tenhle zdánlivej mír je jen zkurvenej klid zbraní!!!

K: Jak můžeme mluvit o míru a zároveň si hýčkat společnosti, které válku podporují a mají na ní zájem? Dokud budeme vyrábět zbraně, dokud je budeme volně prodávat do válečných oblastí a dokud se budeme podílet na válkách jiných mocností (ať už jde o Afgánistán, Irák nebo jakýkoliv budoucí cíl), nemůžeme mluvit o míru. V ulicích českých měst možná panuje klid zbraní. Ale tahle země je stále ve válce.

Kde člověk dodýchal (Paaya)
Tak prázdní, tak bezduší
Mezi zdmi, kde člověk dodýchal
Tak dokonalí, tak čistí
Zadušení sterilitou lesku
Navždy zapomenuti zužujem
životní prostor neživých těl

K: Vymýtit vše, co nezapadá do modelu moderní, úspěšné, produktivní společnosti. K tomu směřuje program většiny místních radnic a vlastně i současné pojetí veřejného prostoru vůbec. Na světě je lidí čím dál víc. Tak proč mám pocit, že skutečného člověka je tu čím dál míň?

Mot en stralande framtid (BOMBANFALL)
Ge mig en anledning att leva
Mot en stralande framtid
Nedfruset motstand

Vstříc zářivé budoucnosti (BOMBANFALL - Mot en stralande framtid)
Dej mi důvod k životu
Vstříc zářivé budoucnosti
Zmrazený odpor

V prach (Paaya)
Prázdný protloukání časem
Bez cíle a smyslu
Práce pro práci
Snaha pro snahu
Písek se přesypal v prach
A nezbyl nikdo k otočení hodin

K: O těch ránech, kdy máš pocit, že vstáváš jen proto, abys večer zase usnul s pocitem absolutního prázdna. A přitom jsme to nakonec zase jenom my, kdo dokáže dát vlastnímu životu znova smysl.

Supi (Paaya)
Jak mračna supů na mrtvý těla
Snáší se prodejci věnců a krypt
Perou se o maso, hlodají kosti
Říhají v smutečních melodiích
Blahoslavení ti, již do bezbranných kopou
A myjou si ruce tradicí
Když chlastaj a mrdaj na našich hrobech
V orgii co nikdy neskončí
Blahoslavení ti, kteří znají svůj cíl
Koloběh života neošidíš
Nad branou marketu neony řvou
Že zboží jsi - a v zboží se obrátíš

K: Ani po smrti se už nevyhneš tomu, aby se na tobě nějaká svině nepokusila vydělat. Dnešní podoba pohřebnictví má do piety sakra daleko.