Festa Desperato

rozhovor - Výmel #1 (Slovensko - léto 2003)

Predstavte sa, kto na čo hrá, ako vznikol názov kapelky.
Mirek: Ahoj Mirek - zpěv, já na nic nehraji jsem hudební antitalent, nemám hudební sluch, natož cit pro rytmus, dělám co mě baví a řídím se asi ze všeho nejvíc citem a pocitama co se hudby týče, buď to tam je anebo není! Tak je to pro mě nejlepší. Na nic nehraju / spíše si hraju, hra bez výsledku jen ten pocit z toho, že si prostě hraješ a nic jiného tě nezajímá, uzavřen do svého světa ze kterého tě vyruší jen máma s čajem a sušenkama - vzpomínky na dětství, zkus to... vlastně bych tady neměl ani být. FESTA DESPERATO - v tuhle chvíli pro každého něco úplně jiného, pro mě dvě slova, co jsme vytrhli ze stránek nějakého slovníku, která k sobě ani pravopisně nebo významově nesedí a nějak si je spojili, jinak je to reflexe na současný stav našeho užšího či širšího okolí, denně jsi zavalen takovou hromadou sraček, lží, nenávisti, ale nemůžeš a ani nesmíš se nad tím hlouběji pozastavovat - stal by se z tebe schizofrenik, psychicky labilní jedinec... Kdybys přemýšlel jen o jedné fotce v denním tisku nebo o větě z rádia do důsledku, tak by jsi se zbláznil, takže je to vlastně takové bezstarostné žití v šíleném světě, na který ty nemůžeš lidsky reagovat. Proto si myslím, že "blázni", jež si realitu světa připouští, jsou ti nejlidštější jedinci v populaci.
Paaya: Čus, Paaya: junior kapely a věčnej terč narážek a rádoby-vtípků, obstarávám kvílení na věčně rozladěnou šestistrunku, trapasy, hovadiny a průsery všeho druhu. Název... to je vždycky to nejhorší. To je pořád "však je čas, nějak se to časem vyvrbí..." mezitím přibývá vál za válem, už by se chtělo pomalu i hrát koncerty, ale jméno furt nikde... nakonec to dopadlo nějak tak, jak to říká Mira. Vzal se latinskej slovník (anglický názvy mi nějak lezou krkem, naproti tomu v češtině nás nic rozumnýho nenapadlo), párkrát se namátkově otevřel, a za chvíli to bylo na světě - Festa Desperato - ono gramaticky to asi bude fakt blbost, ale na tom, si myslím, zas tak moc nesejde. Je to takovej pozitivně nihilistickej název, haha. Můžeš si to vyložit jak chceš. Já v tom vidím dvě věci: "oslavu zoufalství" - sarkastický, zlomyslný, uširvoucí a přesto nikým nevyslyšený řevosmích šílence shlížejícího z úpatí holého kopce na pád sebevražedné civilizace. On ví, že konec je nezvratný, proto brečí a řve, proto se směje. Taky je to ale "zoufalá slavnost" - každej vydařenej koncert, každá nová zkouška, každý setkání s člověkem, ze kterýho mám pocit, že na tom ještě nejsme tak zle, každý ráno, kdy se vzbudím a pod oknama mi zrovna nejezdí 40 aut za minutu... zoufalá slavnost kdy se raduju a hřeje mě naděje, aby se nakonec druhej den zas všechno obrátilo.
Marek: Jmenuju se Marek, je mi 27 let a hraju druhou kytaru. Co víc k představování?
Vápno: Je mi 20 roků, jmenuji se Mirek a neřeknou mi jinak než Vápno - hádej proč - haha. Jinak bicí - hraju na ně asi tak 7 roků a kapela funguje zhruba jeden rok. Nejnovější přírůstek v partičce je Mára hraje druhou kajtru a je to masakr a předtím solil basu v M.B.
Kamil: Na úvod bych chtěl poděkovat za rozhovor. Jmenuji se Kamil, hraju na baskytaru v kapele Festa Desperato. Název F.D. vznikl postupem času od založení kapely. tuhle partičku jsme založili po rozpadu mé první kapely Razie. z ní jsem zůstal jen já a bubeník Vápno. Ještě před rozpadem s námi chtěl Mirek (náš zpěvák) zpívat. Ovšem než se to stačilo uskutečnit, Razie se rozpadla. Po nějakém čase jsme měli opět chuť rozjet novou kapelu. Já a Vápno plus Mira, který věděl ještě o jednom kytaristovi jménem Paaya. Zkusili jsme si zahrát. Znělo to docela dobře, tak jsme si řekli, že budeme pokračovat dál. Teď už máme i druhého kytaristu Máru.

O čom sú vaše texty? Kto ich skladá?
Mirek: Texty píšu já, Pavel teď i Mára - náš nový druhý kytarista, řek bych, že ty moje jsou hodně o osobních zážitcích a skutečnostech, které se mi zastavují v hlavě a proto na ně nějak reaguji, většinou ve zlosti - navztekanosti, když mě něco vytočí dost o tom přemýšlím a pak se text vynoří na papíře sám od sebe, nejsem taková automatická tiskárna na texty, mám vždycky pár věcí, co mě trápí nebo na ně dost často myslím a pak to prostě přijde - už se to nedá udržet a jde to ven, na papíru škrtance a v hlavě čisto... Márovy texty mi připadají velice depresivní nebo tak na mě působí a Paayovy zase moc chaotické, ale s výbornými postřehy, takže to dáváme nějak dohromady. Měl jsem teď debatu s jednou paní, která mně vysvětlovala - říkala něco v tom smyslu: jestliže zpívám/píši negativní texty a zbavuji se tak svých starostí, že to negativní v textech a ze mě přenáším na lidi co mě poslouchají - předávám negativní energii - no, možná na tom něco bude, ale já to vidím jinak, jestliže zpívám/píši o negativních skutečnostech a lidi na ně upozorňuji, dostávají sice negativní informaci, ale zato se sami můžou vahnout této negativní skutečnosti, mohou si dát na tyto věci pozor, vyvarovat se jim, začít o nich přemýšlet, nechápete??? Jednoduché - když budu zpívat o tom, že tam a tam se krade, je to sice negativní, ale dáš si tam a tam pozor a nestaneš se okradeným - což je pro tebe pozitivní - ne? No a pozitivní texty?? To co mě potká pozitivního si raději nechávám pro sebe a úzkej okruh přátel, známých se kterými se o těchto pozitivech přímo bavím, víš co - solit do němého davu vály o tom jak pes v noci klidně spí, jak dozrály první jablka a jak se mi podařilo uklidit - věci z kterých mám radost a jsou pro mě pozitivní - no uznej, tohle punx asi slyšet nechtějí a já jim to ani nechci říkat. Všimla sis někdy, že i když otec naučí syna všechno, co umí a řekne mu vše, co ví, stejně mu nepředá ani předat nemůže vše, co by chtěl, tak nějak je to i s těma mejma textama určitý věci prostě neříkám, jsou jen moje a se mnou zmizí a ani mi nepřijde abych je komukoliv říkal a v tom to je!
Marek: V několika slovech se dá říct, o tom, co nás sere... ale je podstatný jak texty chápou i ti, kteří je čtou. Každej myslíme jinak, tak se i význam textu může měnit. Přečti si komentáře na demu nebo u textů, který se rozdávají na koncertech.
Vápno: O tom, co nás sere, o způsobu fungování věcí kolem kterej není kolikrát v pohodě, většinou je píšou Mirek, Paaya, Mára.
Kamil: Naše texty píše převážně náš zpěvák Mirek. Semtam přijde s něčím i Paaya a výborné píše i Mára.

Ako často skúšate?
Mirek: Málo a s Márou ještě míň ale jinak to asi nejde. Jsme každý individualita a každý má svůj život postavený jinak. Jsem rád, že to funguje aspoň tak, jak to funguje, i když jsem kolikrát nasraný, že to prostě neklape a není tak, jak bych si to představoval, a jak je to v danou chvíli asi nejschůdnější a nejlepší a proto dost často prudím - ne prudím, ale věcně prudím prostě natahuju struny, i když se vše zdá být v pohodě, trochu naopak - na hladině klid a pod ní bouře, ale nějaký řád to mít musí, aby to víc neomezovalo než přinášelo... Podobně je to i s koncertama, který dost často prostě musíme odmítnout, jelikož už na ten termín někdo něco má, prostě mě tohle poslední dny fakt točí! Jo, a když jsme u těch koncertů tak bych se chtěl omluvit těmto lidem: Ivanovi z Děvinskej Novej Vsi, kterej nás zval asi třikrát a nikdy to neklaplo - snad někdy, dík moc za snahu a Lukášovi z Řandova kam jsme jeli, ale po cestě jsme opět provedli crashtest našeho auta a tak místo na koncert jsme dorazili po 8 hodinách na laně opět domů - promiň, omlouváme se! Takže kdo by někdy chtěl vyzkoušet ten riskantní podnik a pozvat nás na koncert, tak nejjistější je, když se ozveš co možná nejvíc dopředu a to na email fes.ta@seznam.cz nebo zavoláš na +420776297926 nebo +420606316119.
Marek: S kapelou zkouším podstatně méně než si myslím, že by bylo potřeba, ale některé překážky jsou mimo dosah mých schopností.
Kamil: Zkoušky máme dvakrát do týdne. Jednu krátkou a druhou dlouhou, to protože bydlíme každý někde jinde. Do budoucna plánujeme mít zkušebnu v Brně, což bude časově dostupnější.

Čo robíte vo voľnom čase? Koníčky-hobby-zábava-úchylky...
Mirek: Volný čas? Takže volný čas?! Ten termín v téhle společnosti přece už dávno nemůže existovat - každý musí být neustále zapojen zaměstnáván, volný čas vymazat z učebnic! - Co by mohlo punx nadchnout, provozuju label Ultima Ratio - áááh celodenní myšlenky, starosti, práce a energie jak ho udržet při životě a netahat zdechlou krysu za ocas, zpívám ve Festa Desperato, rozjíždím můj osobní hudební zin a jezdím na koncerty když vyjde čas - koncerty, to mám fakt rád - hluk, mumraj kamarádů, pot, energie, kecy jako vítr do plachet myšlenky. - Kritizování stavebního, designerského, urbanistického nevkusu společnosti v tom se fakt vyžívám, ne že bych tomu nějak rozuměl, ale přehled prostě mám a těch zmetků na ulicích je tolik, že to prostě musím nějak ventilovat. - Prohlížet, ošahávat a vnímat staré věci co už dosloužily takže, skládky, zapomenuté půdy, sklepy, vrakoviště, ruiny prostě fragmenty po lidech... to je moje, když je příležitost... a to bohužel často nebývá, ale jsem za to o to víc vděčnej... Poslouchání, shánění desek, nahrávek, časáků, komixů, zinů... ÚCHYLKY! V jakém smyslu? Na co narážíš a jak si to vysvětluješ? Důležité je si uvědomit, že když děláš něco, co by se dalo označit za úchylné, tak to v ten moment kdy to děláš pro tebe úchylné není a ani ti to tak nepřipadá - je to pro tebe "normální", úchylné - zvrhlé to bude až se o tom začneš bavit s někým druhým!!! Až to nebude jen tvoje "tajemství", až se o tom bude vědět, až se to může stát morálně odsouzeníhodné i pro jednoho jedince, který se na to dívá zvenku a pak to může teprve dojít i tobě, že děláš něco, co není pro ostatní přijatelné. Takže jestli by jsi chtěla jasnou odpověď na úchylky, musela bys je nějak konkretizovat. Jinak mně se to slovo pojí se sexuální stránkou života člověka, což je ta nejniternější pocitová záležitost, takže se teď budu věnovat jí!!! Mně přijde tahle HC/punk scéna otevřená jen napůl, všimni si, kolik kapel, zinů, textů, rozhovorů, názorů se jí dotýká nebo se o ní přímo vyjadřují?!? Říkám, že v hardcorepunku tohle prostě není moc v pohodě, vše se v této "scéně" točí kolem pro mě důležitých otázek života a žití a na tu aspoň pro mě důležitou a dost podstatnou se prostě zapomíná, je tabu, nemluví se o tom - ha? Takže i když se mě na to nikdo neptal, tak to ukončíme takto: mám rád sex a vše, co se lásky, milování, partnerských vztahů týká! Jsem rád, když je někdo - kdokoliv se mnou a je v tom víc než jen kamarádství - (všimni si toho jak výborně si rozumíš se svými kamarády/kamarádkami a jak se sem tam pohádáš s přítele/přítelkyní!!! - neměly by být vztahy založeny na tom, s kým je ti dobře, s kým si maximálně rozumíš, než na tom, s jakým pohlavím by to mělo být!!!). Jsem rád, když se najde člověk, který o mně chce vědět víc, kterému stojí za to překonat všechny ty nesmyslné bariéry a překážky, aby mě mohl poznat, ten pocit z toho druhého člověka je naprosto nejsilnější ze všech, které jsem kdy zažil!!! Zažívám ho už od dob školky a přijde mi divné, že na to nikdo v tomto docela úzkém spektru lidí nereflektuje a tváří se otevřeně! čím jsem starší, tím víc si tento pocit uvědomuju i z jiných stránek, na které má dopad, sice ti ten cit pomáhá vytvářet jiný jedinec, ale odráží se pak v tvém životě, s člověkem, se kterým v těchto dnech trávím intimnější chvíle dne si naprosto výborně rozumím, nebudu vám o tom psát víc - nikdo se mě v tomto rozhovoru na nic podobného neptal a ke všemu by vám to mohlo přijít úchylné, jelikož už by to nebylo pouze mezi námi, ale mohl by to soudit každý, kdo si přečte tento rozhovor.
Paaya: Zkoušky, spousta čtení, párkrát do měsíce nějakej ten koncik, kazety, desky, jaro, podzim, babí léto, kousání nehtů, pěší doprava, nahrávání spontánních improvizovaných projektů s kamarádama na kazeťák a jejich následný vydávání v jednociferným nákladu, kecy předhánějící myšlenku, barvitě se obměňující tiky, plavání bez plavek, no.. a v poslední době taky hledání nějaké hodné, chytré, příjemné, tolerantní...osůbky která tohle všechno překousne. Nějaký intimější úchylky si radši nechám pro sebe - kapela si mě alespoň nebude mít za co dobírat a ty se vyhneš obvinění z mravního ohrožení mládeže.
Marek: Otázkou je, co je to volný čas? Ale fajn, rád poslouchám desky, občas čtu. Právě jsem dočetl fantasy Černá cesta od Mela Odoma, pohádku Koralina od Gaimana. Excelentní fantasy píše Holdstock, jeho Les mytág mně skutečně velmi zaměstnal fantazii. Některý hororový povídky od Lovercrafta stojej taky za přečtení. Nedočetl jsem Markétu Lazarovou od Vančury, ale film je absolutní temnota. Chtěl bych někdy shlídnout Spalovače mrtvol, kniha výborná. Když už jsem u těch filmů, tak rozhodně doporučuju Pythony (vše), Jsou mezi námi (slušná paranoia), Angel heart (woo doo) nebo Mechanický pomeranč. Z fanzinů bezkonkurenčně vede Hluboká orba a teď taky Move your ass. Taky šéfuju malej label nesoucí název Gasmask, hraju PC (ne Political Correct, ale pořádný krváky) hry a tak porůznu... žena mě čas od času vytáhne na nějaký ten výlet. Rád bych se zdokonalil v grafice a určitě se začal věnovat i jiným věcem, který mě lákají.
Vápno: Hudba, jinak užívám klidu - hraju ve dvou kapelách a mám náročnou prác. Moc volna nemám, tak maximálně na procházky se psem.

Práca škola život?
Mirek: Končím civilní službu aneb velký ojeb o svobodě volby, demokracii a rovnoprávnosti!!! Hledám si novou práci - uvidíme co bude! Školu jsem dodělal střední a nějakou dobu se pokoušel přežít na výšce. Poté, co se tam ale začaly dít podivné věci - jako přijímání lidí do speciálních oborů, aniž bych je kdy viděl v povinných cvičeních, jsem se na to vysral a přestal se učit, takže mě pak vykopli. Časem bych se chtěl na nějakou školu vrátit, ale principy školství a výuky, jaký je tady zavedený, je docela nepoužitelný pro pracující lidi - je to těžká záležitost pracovat a ještě studovat to, co by studovat chtěli, podívej se kolik oborů je otevřeno každý rok k dennímu studiu a kolik dálkově!!! Lepší je mít poslušné hloupé pracující ovce, než vzděláníchtivé studenty s plnovousy a rodinou!!!
Paaya: Letos končím na gymplu a když se zadaří, chtěl bych na pajdák - na věci technickýho ražení a manuální práce su děsný jelito a učitelování je jedna z mála věcí která mi z toho zúženýho výběru přišla jako smysluplná. Jinak sem-tam i nějakou tu brigádu - kapela holt žere prachy.
Marek: Pracuju v jedný fabrice na výrobu kuchyňských linek jako lisař. Je to docela dřina. Nenapadá mě moc toho, co bych mohl ke svý práci sdělit. Rozhodně je tohle činnost, kterou člověk dělá z větší části pro peníze, kterýma teprve pak dotuje to, co ho nejvíce baví, samozřejmě, jídlo a ostatní nemá cenu zmiňovat.
Kamil: Pracuji manuálně. Práce mě baví - jsem svým pánem.

Chystáte sa ešte niečo vydať?
Mirek: Plány do budoucna moc neděláme... v kapele je 5 lidí, kteří žijí svými životy, takže co dnes funguje, zítra nemusí a odejít může kdokoliv, takže to necháme spíš volnější, ale nějakým směrem se to snažíme směrovat, takže co by mohlo klapnout tak by měl být nový split 7" s jednou parádní partičkou asi na začátku roku 2004, ale co není, nikdy být nemusí, takže se nechte překvapit!!! Nahrávat by jsme chtěli jít opět do Rožnova k Fekálovi. Je to výborné studio, skvělý přístup a Ondřej má na rozdíl ode mě i hudební sluch - haha, už se na to hrozně těším - fakt, jak ti z ničeho něco roste, rozmáhá se stopa za stopou, kousek po kousku, ten pocit tě chytne pod krkem, ta atmosféra. Budeme ho pěkně dusit a doufám, že i on nás, tak snad to dopadne líp než demo. Ta zkušenost je výborná a nové válce se dvěma kytarama jsou pro mě masakr... total raw punk noise distortion party... těšte se...
Vápno: Snad bude hotový split singl doufám, že bude o dost lepší dež demo.
Kamil: Sssssssspoustu věcí! Haha... Doufám, že to bude lepší a kvalitnější než s Razií.

Popíšte scénu u vás v Brne...
Mirek: Já jsem v tuhle chvíli spíš skeptik, když se dívám na "scénu". Kdysi jsem psal scene report, kde jsem z Brna vypsal docela dost všemožných "aktivit", které se "scény" týkaly, nebo nějak dotýkaly, dnes bych řekl, že je vše při starém: nikde nic - nikdo, vše jede v zajetých kolejích plnou rychlostí do betonové zdi! Pár kámošů, spousta koncertů, na který nechodí lidi, žádné nové kapely, ziny, co by stály za řeč, málo nových lidí, ale ti největší blbci se drží! Takže jen to, co se mi líbí, má nějakou tvář a nějakým způsobem funguje a zapadá do pojmu scéna: Hluboká orba zine/label, Zeměžluč, More bad news, Loser crew, See you in hell, Remember the spirit... crew, a pár dalších projektů, partiček - docela smutné že? Jestli chceš tak přijeď - uvidíš sama. Haha - celkem nihil odpověď.
Marek: Nejsem z Brna, ale ze Žďáru nad Sázavou, to je nějakých 80 km směrem na Prahu. Takže scéna? Wo co de, rychlejší punk, nijak se neangažujou a myslím, že moc nehrajou, ale můžu se mýlit. Tyhle punks moc neznám. Lycanthrophy je hrubej a nenávistnej grind core. Zpěvák Ondra ještě dělá malej label Out of control, na kterým na podzim vychází Fuck on the beach / Yacopsae split EP, chystá kazetu Rabies a taky během několika dní bude v kooperaci s dalšíma labelama split EP Lycanthrophy / Nesoučást stroje. Další věc, kterou dělá, je fanzin Go and kill, v přípravě je druhé číslo. To je celá scéna, hahaha. No abych se pochlubil, tak jsem dělal EYF fanzin, ale to už je historie, protože byly moc velké plány a málo chuti k jejich realizaci... chystám první číslo novýho zinu, kterej se jmenuje Bacteria, rozhovory: Atrocious madness a Amebix, kecy o historii crustu od van Havoca, recenze... tisk-xerox a nejspíš jenom na objednávku. Sledujte letáky nebo mrkněte na www.insanesociety.net/gasmask.htm
Vápno: Scéna - nevím co říct, docela hrůza. Přijedou výborné kapely a lidí tak pět a půl, a když tu hrají blbosti (bohužel docela často) tak se můžou lidi posrat a jsou jich mraky - docela nevkusné město, jinak nejsem z Brna a tam, kde bydlím tohle slovo ani existovat nemůže.

Nejaké vaše najbližšie koncertíky...
Mirek: Nejlepší bude, když si napíšeš nebo zavoláš, co je zrovna aktuálního viz 3. Takže ti sem hodím něco jiného - pro mě!: - nejlepší atmosféra - Blava - Garáž / Brno - Bába - nejhorší zvuk - všude kromě Brno - Yacht a zkušebna - nejlíp se hrálo - Rožnov - Vrah - nejlepší jídlo na koncertě - Otrokovice, jkonečně na mě zbylo - nejpojebanější gig - Praha - Papírna - nejmíň lidí Rychnov nad Kněžnou - nejvíc lidí - Rožnov - Vrah, přišli na jinou kapelu Zahrajeme v podstatě kdekoliv, kdykoliv za cesťák, jídlo, stačí se ozvat a domluvit se viz 3. Menší prostory mám raději, vysoká pódia mě deprimují a zvukaři - uh... tak tohle rozlousknout je problém asi pro nás všechny. Někdy si připadám, že mluvím asi jinou řečí, než které rozumí... takže se přijďte podívat - co víc?

Aké kapelky počúvate?
Mirek: Můj otec byl za komunistů něco jako DJ - dělal diskotéky a jelikož on je ve všem dost nesvázanej, tak jsem coby malé děcko trávil prázdninové víkendy po akcích, s bráchou jsme tahali různý krámy, no co bylo potřeba, takže tam jsem začal hudbu vůbec nějak registrovat. Největší pecka byla, když v tom nejlepším začal na zeď sálu promítat Jen počkej zajíci (aneb ruskej Tom a Jerry) - to se chodili koukat i policajti a pravidelně jako do kina a v pracovní době. Jelikož jsem žil ale s matkou, tak ty prázdniny byly tak jediné, kdy se dalo něco poslouchat - doma nebylo ani rádio. Časem jsem někde vyhrabal starej radiogramofon a nějaký desky... ty byly pro mě neposlouchatelný - česká klasika: Kája, Helenka, dechovka - no jednou a stačilo. Takže jsem začal brouzdat na vlnách rádií (rádio, které jsem nevím ani jak na tom starém gramci zprovoznil a poslouchám ho doteď), kde se nějakou dobu po revoluci daly naladit skutečně dobré pořady, takže jsem v podstatě vyrost na rocku, metalu, no prostě co naladit šlo. Pak jsem vyhmát dvě stanice, kde hluboko v noci hráli něco trochu jiného, no a cesta k punku pak už byla celkem snadná - začalo nahrávání kazet od starších spolužáků, první walkman a už to jelo. Takže poslouchám skutečně vše, nejsem omezenej jen na to, co mě baví nejvíc, poslechnu si vše! No a co poslouchám, tak za poslední hodinku se mi na gramofonu vystřídaly tyhle desky: Sore throat (bootleg 7"), Selfish LP (Japonsko, totální Japonsko!!!), Yhteiskunnan ystavat (pekelná finská smečka), jelikož dělám label a distro, tak se mi do ruk dostane fakt hromada věcí, co poslouchám, takže to necháme jen takto.
Paaya: Každou chvíli něco jinýho podle nálady, ale tak namátkou během posledních pár dnů třeba Teen Idles, Dezerter, Dying alive-living dead kompilačka, Discharge, Karel Kryl, Rumble Militia, Mrtvá Budoucnost, Petrograd, Blur, Sin Dios, Manic Street Preachers, Harum Scarum, S.R.K., Blondie, Active Minds, Defiance, Anty Apartheid, Dropdead, Siege ...
Marek: Rudi peni, Born/dead, Cluster bomb unit, C.F.D.L., Dead ups, Forca macabra, Religious war, Gasp, Saw throat, Cryptic slaughter, Joy division, Legendary pink dots, Neurosis... a spousty dalších. Z domácích kapel bych vybral MGP, Homoconsumens a See you in hell.
Kamil: Ve svém volném čase poslouchám převážně State of fear, Amebix, Detestation, Oi Polloi, Antischism, Disorder, Spitboy, Varukers, Discharge, Disclose a další vypalovačky, co nespí a hrají.

Čo si myslíte o dnešných Oi skinheadoch?
Mirek: Moje zkušenosti jsou spíš negativní, ale neodsuzuji celou "skupinu". Soudím jedince, i když u nich je to těžké - jeden bez druhého nedá ani ránu, ale jak už jsou dva a maj pivo v ruce, maj ramena (bohužel i sílu) na vymlácení celé hospody, rozumně se pobavit dalo jen s několika, mají svou subkuluturu, které asi nerozumím, neoslovuje mě a nezajímá mě - to je vše.
Paaya: Víš, vždycky jsem chtěl být jedním z těch hrdých working-class hrdinů, ale pak jsem zjistil, že nemám dost prachů na ty pravý dělnický značkový boty a mikiny, hrdosti na svůj brněnskej původ jsem taky moc nepochytil, takže mi nezbylo, než zůstat zas jen obyčejným odrbaným pankáčem... Ale teď už vážně... nevim jak u vás, ale tady v Brně je to poslední dva roky děsnej "hit". Myšlenku skinheads jsem nikdy nějak zvlášť nepochopil (respektive ji pořád nemůžu najít), takže mi nezbývá než je soudit podle nich samotných a tím pádem mě až na pár čestných výjimek spočitatelných na prstech jedné ruky moc nepřesvedčili. Dovolím si jednu malou příhodu z Brna, která se stala někdy začátkem roku na koncertě Houby, R.A.F. a dalších: sedím u vstupu a rozdávám letáky na koncert když se do dveří navalí asi dvacítka brněnských "street kids" v čele s bubeníkem Operace Artaban v tričku Screwdriver. Se slovama "přece nebudem platit za palašský konerty" projde většina bez placení nebo jen za částečný vlezný. Hned ze začátku napadnou zpěváka Houby, která proto koncert odřekne a jede domů. Kdo se následně opovážil pařit na R.A.F. kteří svůj vál věnujou Houbě (načež Milošek okamžitě reaguje výhrůžkama na stranu R.A.F.), schytal pár "hrdých" plivanců na záda. Poté smečka postrachu odchází a některým na bombrech září nápis "punx and skins united"... Ožrat se a dělat bordel; zahajlovat si a říkat tomu legrace; za jakoukoliv kritiku rozdávat rány; vybrat si někoho slabšího, označit ho za hipíka a "dát mu clockwork" (současnej kytarista operačky mi na to jednou řekl "to víš, někoho mlátit musíš"); pustit na svůj koncert partii nácků a vysvětlit to slovy "já se o to nestarám, já jsem apolitickej" a tak všelijak podobně... tohle jsou bohužel moje zkušenosti. Jedině upevnit tuhle tmavou vizi mi pak mohl rozhovor s autorem časáku Buldok plnej xenofobních sraček proti gayům a tzv. ‚hippies' - česky řečeno komukoliv, kde je zrovna po ruce když je chuť na bitku a jeho zevnějšek alespoň vzdáleně odpovídá obecně uznávaný představě o hipíkovi ("nechci se moc vybavovat o společenském odpadu... tu pravou tvář homosexuality najdeš v gay porno kinech a na nádražních záchodcích... bandičky hromadně souložících a zfetovaných mírotvorců co nazí pobíhají v rauši po lese nemohou být civilizovanými lidmi akceptováni..."). Takže abych to shrnul: nezáleží na tom co máš (nebo spíš nemáš) na hlavě, ale co máš v ní. 90% lidí který jsem potkal a označovali se za oi!skins v ní měli bohužel tak maximálně pár promile a kupu sraček navrch. Žel je to tak a ještě jednou čest výjimkám!
Marek: To je otázka. Myslím, že tady platí to pravidlo, že všude se najdou zmrdi a dobrý lidi, to je diplomatická odpověď, jelikož jsem ještě nečetl, neviděl, neslyšel nic, co by mě oslovovalo nějak rozumně. Co je to za texty, ve kterých se pěje, že lepší je skinheada nepotkat nebo ti napálí, nebo že pivo tě udělá skutečným hrdinou. Sakra co to je???! Proč mlátěj feťáky, když sami chlastaj a kouřej cigára... atd. Pojem rasistický a nerasistický radějí vynechám. Tohle je můj náhled a byl bych daleko šťastnější, kdyby byl klamnej.
Vápno: Stručně, banda nepříjemných, vylitých hlav, mám hodně blbou zkušenost, skinheads nebrat.

Tu máte miesta po riť. Vyjádrite sa ako chcete.
Mirek: Uh, koukám, že jsem jako jedinej odpověděl na všechny otázky, dík za rozhovor, doufám že se někdy potkáme a měj se, jak sama chceš..
Marek: Rozhodně Ti patří díky za prostor ve tvým zinu. Dělat fanzin není nic lehkýho, možná jedno nebo dvě čísla jsou v pohodě, ale umět v tom bruslit dál je fuška. Peníze, čas, lenost, nespolehlivost, atd. jsou faktory, který už pomohly k zániku spostě dobrých zinů. Takže, přeju hodně zdaru a nadšení.
Vápno: Dík a měj se fajn.

Ak som zabudla na nejakú doležitú otázočku, možete ju kľudne doplniť.
Mirek: Jestli to dostatečně nevyšlo z rozhovoru najevo, tak máme jako Festa Desperato venku zatím jen jednu kazetu, je to demo Prvních... najdeš na něm 10 bičů z toho jeden cover od Reagan youth, celkem ne víc než 10 minut hrubého raw noise punku s rozkládacím dvojbarevným obalem - cena 50,- Kč + poštovné. Pokud máte někdo zájem, tak na Slovensku se zkus po "demu" poptat po lokálních distribucích, nebo u Human meat for sale, Dušan Ozoňák, Zborov nad Bystricou 455, 023 03, ozon99@hotmail.com, kdyby jste chtěli naše demo, popřípadě jiné produkty našich kapelových labelů Ultima Ratio, Gasmask, tak se ozvěte na ultima.ratio@seznam.cz nebo viz 3. - napište i pokud máte zájem o to dostávat informace jako distro list, list novinek, kapelové novinky, koncerty, které pořádáme pod hlavičkou Ultima ratio United crusties atd. prostě se nebojte komunikovat, někdy to trvá, ale funguje - mějte se a příjemný čtení!