Festa Desperato
rozhovor - Move Your Ass #9 (zima 2004/2005)
Můžete ve stručnosti představit sebe a kapelu?
Marek: Takže ve stručnosti. Jmenuju se Marek, je mně 29, obsluhuju kytaru č.2. Žiju ve Ž'dáře nad Sázavou. Provozuju malej label Gasmask a taky plátek Bakteria - koncem února by mělo být venku 3. číslo.
Mates: Zdravím! Říkají mi Mates a zpívám ve Festa Desperato. Baví mě horory a sci-fi - jak film tak knížky, hudba, rád jezdím na kole a tento rok bych chtěl zase začít jezdit na skejtu.
Miruus: Dobrý den přeji. Jmenuji se Mirek, je mi devatenáct let a su z Brna resp. jeho malebné čtvrti jménem Böhunitze. V této hudební skupině hraji na baskytaru a moc mě to baví. Sám sebe bych charakterizoval jako uzavřeného, bezkonfliktního člověka. Mezi mé záliby patří: můj křeček Totuus, pes Alžběta, pobíhání po venku, kostky, d-beat a tak. Mé životní cíle jsou ve stručnosti, bez pořadí: odmaturovat, najít si přítelkyni, koupit za nízkou cenu Confuse-nuclear adicts flexi z roku 1984, dostat se na vejšku, vyrobit kilju. Moc si vážím lidí, kteří jsou ochotní přemýšlet, mají nadhled a nejsou arogantní. Jinak ještě přispívám do zinu IHMISIÄ KUOLEE (vážně si ho sežeňte!).
Paaya: No a já su Paaya - asi největší šulín z kapely (to se se mnou táhne už od jeslí, takže nic novýho), je mi taky 19, miluju imaginární soulože s ječící kytarou, blbý kecy, úchylný desky z antikvariátů, ještě úchylnější převleky, jízdu vlakem (pokud možno u okýnka), nečekaný výlety kdykoliv kamkoliv (nikoliv s kýmkoliv), radši než kupovat drahý značkový hadry z reklamy v Move Your Ass si vlastní rukou upravím pět let starou mikinu po sestře, taky mě baví rýpat do sebe i ostatních a dávat slovní formu všemu co se mi honí palicí - takže čas od času vyplivnu z kopírky plátek oboustranné A4-ky s názvem "Krapet tvrdší hajzlpapír" - zatím mám jen 2 čísla rozdávaný zadara tak pokud je chceš nebo můžeš i píchnout s kopírováním, dej mi vědět (paaya.ds@seznam.cz). Jo a jinak studuju dějepis, anglinu a občanku na brněnským pajdáku.
A eště z nama bóchá jakési lonťácké křópek - hyperaktivní permoník Vápno, co děsně rád láme paličky a trhá blány ale taky děsně nerad odpovídá na rozhovory, takže od něj tentokrát nic...
Co se týče Festy samotné, tak ta spatřila světlo světa (nebo spíš příšeří Vápnovic kotelny) koncem léta r. 2002. Vápno s naším bývalým bassovkářem Kamilem si spolu už pěkných pár let ničili sluch v RAZII, já se taky o cosi pokoušel, jenom Mira Kokavec, co tehdy rozjížděl label Ultima Ratio, si asi přišel nevyužitej tak nás dal dohromady, chopil se mikrofónu a bylo to. Jakžtakž ještě veselý melodie předchozích partiček se definitivně utopily v oslavě hluku a zoufalství a zrodila se FESTA DESPERATO - kapela s "TO" na konci (opravdu, ale opravdu nejsme Festa Desperado ani jiná ze všech těch ostatních variant - Fesata Desperasto či Cesta Deseratio? Ale čert vás vem vy všichni diletanti co chcete měnit svět a zatím si nedokážete pořádně přečíst ani jméno kapely...). Na jaře 2003 jsme navštívili Fekálovo domácký studio Moc Plevele v rožnovským Vrahovi a nahráli kazetu "Prvních...". V létě jsme pak přibrali dalšího kytaristu Mároše, s ním jsme nahráli dalších 9 minut, který už snad konečně vyjdou na split singlu se Sick Terror, a přestěhovali jsme zkušebnu do Brna.
Před časem od vás odešel zpěvák Mirek, můžete k tomu něco říct? A jak se sestava pozměnila po jeho odchodu?
Marek: Mirkův odchod je čistě jeho rozhodnutím a je součástí osobních neshod s některými z kapely, to je tak všechno co ti k tomu chci říct….
Paaya: Popravdě řečeno si myslím, že po důvodech Mirkova odchodu je cizím lidem stejný prd jako po tom, jaký má Petra Buzková bradavky. Já s Kamilem jsme prostě udělali píčovinu kterou Mirek nerozdejchal a proto se podle svých slov rozhodl odejít. Víc to rozebírat nepotřebuju, přinejmenším pro mě je to uzavřená záležitost. Potom s náma ještě odeřval všechny domluvený koncerty (posledním byl místní "No speed limit" fest) a my jsme mezitím začali zkoušet s Matesem. Začátkem léta jsme se ale - z řekněme "technickejch" důvodů - rozoučili s Kamilem. Na jeho místo jsme ukecali naprostýho basovýho začátečníka Miruusa a snad už po měsíci od jeho prvního kontaktu s tlustýma strunama jsme ho chudáka vytáhli před lidi. Hrajem skoro výhradně nový věci - a tak to nejspíš bude vždycky - omílat roky na každým koncertě stejnej program by nás asi moc dlouho nebavilo.
Přijde mi, že se váš projev posunul od toho finského raw pojetí k řekněme "portland" feelingu. Čím vás tenhle styl kapel jako Tragedy nebo From Ashes Rise oslovil a inspiroval?
Marek: Příchod a odchod někoho z kapely má dle mě určitý vliv na to jak kapela zní, její projev se zkrátka změní. Mirek má osobitý zpěv a tak to taky má zůstat, bylo by velmi hloupé hledat Mirkovu kopii, to je jedna stránka - tou druhou je, že v kapele jsou dvě kytary a tak se toho snažíme maximálně využít - samozřejmě v rámci našich hudebních (ne)znalostí…
Jinak si nemyslím, že by na tenhle styl měly kapely jako Tragedy nebo F.A.R. copyright, ale chápu jsou asi nejvíc profláknutý. Bez nějakých výmluv ti řeknu, že jsme ovlivněni portlandskýma hardcore punk kapelama, nebo alespoň já ano. Přesto si myslím, že bychom mohli ve výčtu zemí, měst a názvů kapel pokračovat - protože vynikající kapely, který mě nějakým způsobem ovlivňují nebo se mně alespoň líbí nemají základnu pouze v Portland-City. Víš, docela by mě zajímalo jestli by byl Portland tak uctívanej, kdyby Tragédie nebo Fénix byli z jiného města, jiného státu….spekulace, haaah obě kapely mám velmi rád, jsou dobrými hudebníky, svým způsobem se stali dalším odrazovým bodem pro hardcorepunk hudbu, mají můj respekt.
Paaya: LP Tragedy si pustím asi stejně často jako slovenskou folklórní desku "Rozsutec, Rozsutec" - tj. jednou-dvakrát do roka, F.A.R. doma dokonce ani nemám (jinak ale naživo smršť), takže s tou inspirací bych to neviděl až tak žhavě. Určitě souhlasím, že jde o výborný a snad i originální kapely, ale popravdě řečeno su ze spousty jinejch partiček odvařenej mnohem víc, než právě z toho současnýho portland-kultu. Řek bych, že největší vliv na můj způsob hraní ve Festě mají právě ostatní lidi z kapely. Každopádně bych neměl žádnej problém zalízt do zkušebny s někým jiným a začít drhnout naprosto odlišnou hudbu než hrajem teď ...no ale dobrá, příznám to - desku Masskontroll mám v pokojíku vystavenou na zvláštním místě a každý ráno a večer jí předkládám krvavý obětiny...
Mates: Jasně, projev se určitě posunul. Nový vály jsou mnohem víc složitější a více do crustu. Už to není ten raw punk sypec jako předtím. A k tomu Portlandu. Na těchto kapelách se mi hodně líbí zvuk jejich nahrávek třeba Ausgebombt to je fakt peklo! Rád bych někdy docílil podobnýho zvuku. Tragedy a F.A.R jsou v pohodě ale nejradši mám Masskontroll a Religious War.
Miruus: Taky mám pocit, že to zní trochu jinak, ale řekl bych, že do Tragedy a jim podobných to má ještě celkem daleko (je to dobře nebo špatně?). Nevím, jestli je můj sen, abychom tak zněli, nechávám tomu v podstatě volný průběh. My hrajeme prostě punk, bližší škatulky nejsou nijak zvlášť důležité, hlavně když to má energii a je to o něčem, ale to mi nepřísluší posuzovat.
Tyhle dvě kapely jsem uvedl pouze jako příklad a byly první který mě napadly, protože tak jako mnoho ostatních i já jsem propadl těmhle spolkům a tak trochu se zařadil do současného trendu.:-) A jak vy vnímáte ať tu či jinou trendovost?
Miruus: Kdybych to měl tak vzít z toho pohledu hcp (čti hardkorpank), tak mně příjde docela přirozený, že se jednou za čas objeví kapela, která byť třeba sama vychází z nějakých jiných kapel, zní nějak originálně a stane se inspirací pro někoho jiného. Svým způsobem je fajn, že všechno hudební dění neustrne na jednom bodě a vyvíjí se, ale taky je pravda, že poslouchat dvacátou kopii už může být nuda, zvlášť když je to evidentní, že se ta kapela ani nepokouší dát do toho něco nového. Ale úplně nejhorší mně příjde, když si kapela zaměňuje inspiraci za vzor nejen v hudbě, ale i v názorech a vlastním sdělení a vůbec ve vlastních hodnotách. Totiž pro mě osobně je jedna z nejdůležitějších věcí (když nad tím tak uvažuju tak asi nejdůležitější) na punku, taková ta vlastní tvořivost a svoboda nejen v hudbě, ale hlavně ve vlastním přemýšlení člověka. Taková ta snaha hned bez rozmyslu nepřijmout to, co mi okolní svět nabízí, a nepřestat nad vším uvažovat a snažit se nenechat se ovlivňovat příliš okolím (ať je jakékoliv a ať by to šlo sebehůř), zkrátka zůstat svůj a udržet si vlastní, sám sebou vytvořený postoj. Punk není sekta kde všichni přemýšlejí a jednají stejně (ačkoliv se mě občas někdo snaží přesvědčit o opaku - díky, díky, díky blbečci, pomáháte mi udržovat mozek v chodu a taky jste vtipní - mám rád černý humor), alespoň pro mě ne. Kapela pro mě může znít sebeoriginálněji, ale pokud slyším stokrát zopakované, téměř jak z čítanky opsané texty (což samozřejmě nemusí znamenat, že to tomu ti lidi sami nevěří, a navíc - třeba je to všechno moje paranoia, netvrdím, že ne, stejně su divnej), už pomale začínám pochybovat o upřímnosti a autentičnosti názorů. Ok, je taky řada kapel u kterých nemusím přemýšlet, jestli jim to věřit nebo ne, protože se ani nepokoušejí nic sdělovat nebo zpívají o věcech, které já nepovažuju za nejdůležitější obsah textů popř. zpívají fakt o hovně… dobře, jejich věc, ale to nesplňuje to, co já od hc/p očekávám. Takže abych to tak shrnul a zobecnil, základním měřítkem pro mě není tak úplně vlastní hudební originalita (natož potom hudební schopnosti), ale upřímnost, to do jaké míry se to dá brát vážně, zjednodušeně řečeno.
Marek: Otázkou je, co nazvat trendem. Pro každýho to znamená něco jinýho, a to mě mate. Trendová kapela může být klidně i naše kapela, která před rokem hrála raw punk a teď nás lidi srovnávají s WBTD, Hellshock nebo Tragedy, ale pro mě hrajeme hudbu která nás baví, hudbu která o nás nějakým způsobem vypovídá a hlavně všichni v kapele posloucháme raw punk a d-beat, někdo víc někdo míň, ale rozhodně je tahle bordelová verze punk rocku a hardcore jistým pojítkem mezi náma. Trendy jsou podle mě i hnacím motorem pro životaschopnost (zkráceně) scény a v podstatě jde o oprašování stále stejných stylů, který dostávají novou, modernější podobu. Ani Tragedy ani FAR nepřišli s extra něčím novým, prostě šikovně podávají a předávají dál to co sami za léta vyposlouchali a tím, že jsou zdatní jako hudebníci a mají dobré nápady pomohli na svět něčemu, co opravdu chytlo spoustu lidí. Přeju jim to, myslím, že si to zaslouží… ostatně každej si hraje tu svoji verzi hardcore, tak jak ji pojal a je na lidech co si vyberou - buď se podělaj z těch "slavnejch" kapel a zůstanou jen u nich nebo začnou pátrat, zajímat se, popřípadě sami tvořit a přidávat sami sebe a to je podle mě daleko víc důležitý, než znát a starat se jen o nějaký dvě stěžejní kapely. Být punk je pro mě být zapojenej, jestliže jen hloupě konzumuješ je to k ničemu. Jinak to nebylo s fastcore, power violence, sludge…, vždycky záleží na tom co uděláme s tím, co máme v rukou….
Paaya: Tohle je asi složitější otázka než by se zdálo. Možná by mohla vzniknout nějaká věda co by se tím přímo zabývala, třeba "hardcorepunková sociologie" nebo tak, haha... ale vážně - těžko říct proč se stává, že některá kapela (sorta kapel) se stává povězme provařenější, než jiná, u který by to třeba člověk čekal mnohem víc. Myslím, že to má dost co do činění s tím, jakým způsobem je ta banda, styl atd. prosazovaná navenek - buďto v recenzích, nebo třeba ze strany labelu co ji vydává. Když si v pěti zinech po sobě přečteš ódu na novou desku Tragedy a do toho na koncertě uvidíš tři lidi v triku s jejich logem, je jasný, že když pak v kamošově sbírce objevíš jejich kazetu, pustíš si ji mnohem pravděpodobněji, než nějakou sice taky vynikající, leč neznámou partu z Venezuely. Je to obyčejnej princip reklamy - čím víc lidí bude znát jméno tvý kapely, tím víc se jich přijde podívat ze zvědavosti na koncert nebo si koupí desku - a o to víc se zvětšuje možnost, že si tvou kapelu oblíbí, poví o ní kámošům, bude nosit nášivku a tak dál a tak dál - šíří se to jak lavina. V zásadě mi to přijde celkem logický a nevidím v tom nic tak hroznýho. Ten průser začíná až ve chvíli, kdy si začneš tlačit něco co ti nesedí - "kurva, všichni mají mikinu těch podělanejch Exploited... sice jsem je ještě ani neslyšel, ale koupím si aspoň nášivku ať nevypadám blbě" - to už je samozřejmě v hajzlu. Osobně se tím ale hrozně rád bavím, z prdele dělat z věcí "trend". Když mi hrábne, tak neznám větší potěšení, než si navlíknout křiváka, plynovou masku, do ruky lahváča a celou zkušebnu počmárat nápisama jako "Krast pičo chlast", nebo "Disbeatles". Ale však už jsem říkal, že su šulin...
Mates: Já to moc neřeším. Poslouchám hodně druhů muziky. A až na to kopírování velkejch kapel co jsou zrovna tak populární je mi to celkem jedno. Nejvíc si cením kapel co už hrajou delší dobu to co je baví a serou na přicházející trendy.
V jednom z vašich textů se zamýšlíte nad otázkou "Do jaké míry (jestli vůbec) máme morální právo omezovat své názorové odpůrce v jejich projevu?". Můžete to trochu blíže vysvětlit?
Miruus: To je asi otázka na dlouhou úvahu, do jaké míry. Není ten, kdo používá násilí proti lidem, kteří sami užívají násilí jako prostředek řešení problémů stejnej jako oni? Já to vidím tak, že nemám právo tvrdit, že jedině můj světonázor je ten jediný správný. Kdo může tvrdit, že právě on má pravdu? Svět není černobílý, lidi se nedělí JEN na ty dobré a ty špatné. Ale na druhou stranu je taky pravda, že kdyby se mí názoroví odpůrci omezili už na začátku, tak by se dalo vyhnout třeba spoustě násilí… jenže tím bych se třeba právě dostal na jejich úroveň …ale taky je lepší dělat něco než nic ale taky je otázka jestli by to za to stálo a jestli bych opravdu dosáhl svého cíle. Fakt nevím, nemůžu na to dát jednoznačnou odpověď, nemám na to asi definitivně ujasněný názor, tudíž na otázku jestli to můžu blíže vysvětlit odpovídám: ne.
Marek: Kdo je a kdo není tvůj nepřítel? Kdo se hodí do krámu a kdo ne? Mám pravdu já nebo ty? Minulý režim - padesátá léta byla opravdovou ukázkou toho jak systém dokáže zneužít situace. Monstrózní procesy s tresty smrti pro názorové oponenty a netroufám si odhadnout kolik lidí bylo zavražděno bez vědomí veřejnosti. Anarchisté ve Španělské revoluci popravující faráře. Gestapo mučící odbojáře. Pogromy. Koho budeme nenávidět zítra? Jako lidé (jedinci) máme vlastnost si stále hledat nepřítele, někoho kdo za něco může, kdo je vinen a v davu jsou tyto tendence ještě mnohonásobně znásobeny. Takto text chápu já a je mnoho příkladů a vysvětlení a přesto otázka zůstane stále vyřčena. Nejlépe by ti odpověděl ten kdo text napsal. Ale teď si nevzpomenu jestli tento text psal Mirek nebo Pajus, protože jsem v době kdy tohle celý vzniklo, ještě v kapele nebyl.
Paaya: Psal jsem to já, ale blíže vysvětlit… no každopádně se o to pokusím... jenomže hned první fór je v tom, že už ten text samotnej byl myšlenej jako otázka, chápeš? Žádná jasná odpověď - čistě otázka na kterou prostě nemůžeš jen tak odpovědět "jó pičo přišel jsem na to - cé je správně!" - a o tom to celý je. Že si tuhle věc musí každej vyřešit sám za sebe. Když jsme tenhle vál ještě hráli (je jedním z našich nejstarších), jeli jsme někam na koncert a já si cestou v autě čet různý věci co jsem nakoupil/nasbíral den předtím. Byly mezi nima i věci, který jsem fakt nerozdejchal a musel jsem k tomu pak večer před tím válem něco říct protože se pro mě staly dost trefnou ilustrací toho, čím se tenhle text zaobírá: krom propagandistickejch letáků FSA byl mezi něma taky rozhovor s muslimskou hardline partičkou Vegan Reich (později změnili název na Vegan Jihad) a taky jejich texty: "Ve veganství není volba... jestli někdo nevidí sám svýma očima co má dělat, pak se mu to prostě musí říct..." "Je to černé a bílé - my máme pravdu a ty ne... Pokud jsi vinen, budeš platit...o tom se nedá diskutovat - budeš viset" atd... trochu silný kafe, co?! Asi nejpodstatnější otázka podle mě zní: jestli je v pořádku zavírat druhýmu hubu pro jeho názor na svět - pak mi teda řekni KDO bude tím, co určí jakej pohled je ještě správnej a kterej už patří vymýtit z povrchu zemskýho! Případně kdo má to právo takovou osobu/skupinu osob určit? Tradičně se v těhle otázkách nabízí (a taky uplatňuje) právo většiny. Ale průser nastane když se ty sám staneš členem menšiny- ha! Najednou se karta obrací a všechny tvý moralistický kydy o povinnosti menšiny podřídit se, se promění v prach když si uvědomíš, že by se prst mohl otočit tvým směrem! Nebo že by snad měl každej právo zakroutit krkem komukoliv, s kým se v něčem neshodne?! Dobrej způsob jak snížit lidskou populaci na historický minimum během několika dnů... pár nejsilnějších přeživších jedinců na každým světadíle, kteří si budou ten svůj společenskej ideál organizovat sami pro sebe, protože všechny ostatní už stihli vodkráglovat, pokud vůbec sami přežijou, neb jak známo člověk je tvor společenský, haha! Ale nemusí jít jen o tu konečnou formu umlčet někoho navždycky ale už i o nejbarvitější způsoby jak někoho "jenom" zatlačit do své vlastní cesty... Ostatně kdybych to měl zahnat do krajnosti a přemýšlet stejným způsobem, jako to dělají někteří ideologičtí "mudrcové", tak bych se s nějakým odepisováním na rozhovor vůbec nesral a místo odpovědí bych ti poslal vir, aby sis jednou provždycky zapamatoval, že od časáku jako je Move your ass nečekám způsob vyjadřování jako ze Sparku a že kult značek jako Lonsdale a spol. mi obrací žaludek vzhůru nohama. Ale jak vidíš, tak ti žádnej vir nepřišel, přestože je opravdu dost věcí, který se mi na MYA nelíbí. A o tom to je! Když budu furt čumět jen skrz tu pitomou šablonu "já mám pravdu a ty mě neser!" tak su v hajzlu! Tím nikdy ničeho nedosáhnu. Jedině naprostý izolace ode všech a to mým cílem rozhodně není, a pochybuju že pro někoho jo! Řek bych že dějiny v tomhle ohledu mluví samy za sebe. Na kazetě jsme do válu o kterým se bavíme přimontovali takovou mluvenou vskuvku, kde soudní prokurátor vášnivě obhajuje trest smrti pro "zrádce" ve jménu národa a míru. Kdosi za mnou jednou přišel a povídá "hej, to je hustý ty kecy na tom začátku - to je z ňáký pohádky že?". Ty vole kéž by! Otoč se o 50 let zpět protože tahle nahrávka byla autentickej záznam z vykonstruovanýho politickýho procesu, kdy komunisti dali pod záminkou velezrady popravit 11 lidí v čele s někdějším pohlavárem jejich vlastní strany! Nebo se taky otoč kolem sebe protože lidí který si osobujou patent na pravdu běhá po světě víc než dost. Tohle je každopádně téma na který jde říct miliony argumentů pro i proti a věřím, že na každou větu, kterou jsem tu plác, bys mi mohl vrátit deset dalších, stejně sporných, takže radši skončím, než se do toho zamotám víc než je zdrávo…
Nechci tohle nějak rozpitvávat, ale jednu otázku prostě vrátím. Píšeš o tom, kdo bude ten správný a hodný, kdo určí, co je dobré, že se na to dá také uplatnit právo většiny, jistě pravda. Ale můžeš se na to dívat i třeba skrze historické zkušenosti a fakta, které jsou relevantní. Příklad, všichni víme co byl zač fašismus a k čemu vedl, tady se nemusí čekat na "většinu" nebo na rozdělení "dobré a zlé", důkazy leží před námi v historii, takže omezit či neomezit už v zárodku jakoukoliv formou?
Mates: Ano, určitě omezit. A v tomto případě souhlasím i s militantnějším řešením. Po několika konfliktech a napadeních prostě vím, že na takhle smýšlející lidi ani nic jinýho neplatí. Rasismus a fašismus tady mají svoje kořeny a zbavit se jich je podle mě dost nemožný. Vždycky se najde někdo, kdo takhle bude přemýšlet a nenávidět ostatní kvůli jejich původu, nebo barvě kůže. Důležitý je dát těmto lidem najevo, že o ně nikdo nestojí a zamezit jakékoliv propagaci jejich zvrácenejch názorů.
Marek: Upřímně: Tohle je část rozhovoru, kterou jsem očekával, ale vůbec po ní netoužil. Čistě za mě, ti napíšu nevím. Asi by bylo hezký kdybys mohl nakopat fašounům prdel a oni vypadli a už se nikdy nevrátili. Myslím, že oba dost dobře víme, že skutečnost je úplně jiná a měli bychom zůstat nohama na zemi. Jednou věcí jsou pouliční konfrontace a druhou věcí skutečná politická hrozba. Takže ti nakonec vyvstanou opět jenom otázky. Antifašismus chápu jako akt sebeobrany a zdravého rozumu, ale nečekej ode mne nic konkrétního. Historie mluví jasně, je doložena, učena a vykládána tak, aby si ji každý dobře pamatoval. Od základní školy jsem byl vychováván v duchu antifašismu, ale přesto se neustále setkávám s lidmi, kteří by veškerý problémy řešili mečem a ohněm a to nejsou lidé, kteří by se hlásili k fašismu, ale obyčejní fotři a mamky, sígři z ulice, úředníci… nenávist (která se dá velmi dobře zneužívat cílenou propagandou a podprahovými informacemi) je v lidech a ta je morem lidského společenství. Takže jak vidíš pro mě to není jenom černá a bílá. Jinak samozřejmě může mluvit (mít jiný názor) někdo kdo prožívá střety či je nějakým způsobem ohrožován velmi často či naopak hecován svými "spolubojovníky". Abych se přiznal, tak první přečtení tvé otázky na mě dopadlo jako temnej stín hrůzy. Omezit či neomezit už v zárodku jakoukoliv formou? To zní jako výzva k dalšímu holokaustu… občas je mně z některých termínů a obratů hodně blbě a i přesto že můžou být myšleny v dobrém.
Paaya: Jo, to je přesně ono - "Mám to pane Čech, bé je správně!". S náma nebo proti nám, černá nebo bílá a šedou nepočítat. Víš co - ten způsob přemýšlení: tak teď jsme se na něčem usnesli, vyvodili jasnej závěr, zapsali ho do stanov - tak už konec přemýšlení a jdem jednat... Ani já nemám z takhle zjednodušenýho přístupu dobrej pocit. Těch otázek, který je třeba si položit je prostě mnohem víc! Už třeba kdy začíná ten zárodek? To myslím bez prdele - žádný slovíčkaření - já přece nemůžu říct jo, omezíme fašismus hned v zárodku, když ani nevím co to ten zárodek je! A to si vždycky každej vyloží po svým... Takže "omezíme" každý děcko, co po tátovi zopakuje, že "nemá rádo cigány, protože mu jeden z nich možná ukradl balón..."? Nebo "omezíme" jednu nejmenovanou osobu brněnskýho hardcoru, protože si za mlada načmárala na svůj hudební nástroj heslo "Vietnamci go home"? Nebo "omezíme" mě (a ze stejnýho důvodu nejspíš taky půlku těch nejradikálnějších "antifa-warriorů"), protože jsem v šestý třídě sjížděl Orlíky a při poslechu hymny mi jel mráz po zádech (stejně jako jinejm doteď jede po zádech při "A las barricadas")? To můžou bejt přece taky zárodky fašismu, a každej si v sobě nějakej nesem ať si to připustíš nebo ne... Taky mi teď trochu přišlo na mysl srovnání s těma současnýma "preventivníma" útokama "protiteroristické" koalice. Nemá to něco společnýho?!? Ukáááž, nejseš ty náhodou... no možná nejseš ale jednou bys bejt moh' - prásk ho do palice! Stejně ošemetná věc je podle mě to "omezení jakoukoliv formou"... Mám si pod tím představit uzavření úchylných jedinců do ghetta, operaci mozku, speciální převýchovnej ústav, tvrdou pěst nebo rovnou šibenici?!? Promiň, já vím, že ti na tu otázku furt neodpovídám přímo, ale ani to neudělám. Každej případ je svébytnej a já prostě nechcu plácnout ňákou paušální kokotinu jen proto abych se předved jako ten pravej nesmlouvavej antifašista. Jasně, že je fašismus zhovadilost, o tom se spolu bavit nemusíme. Jestli mají nějakou šanci nějak radikálně zvrátit chod dějin skupinky ožralejch chuligánů z posiloven nebo politický strany čítající možná tak pět členů, v čele s osmdesátiletým předsedou a jeho sedmdesátiletým náměstkem, se dá klidně diskutovat. Ale furt mi neleze pod kůži takovej ten hurá-anti-něco-třeba-fašismus, jestli mi rozumíš. Rozflákat šutrem okno prvnímu autu plnýmu nácků a pak zjistit že je to místní punková kapela co jede na koncert a akorát má část z nich vlasy na krátko, no tak co, škodu zatáhnem z benefitu... ale to je jen příklad. Prostě když vypneš mozek ve chvíli, kdy je ho víc než třeba. Máloco má jednoduchý řešení a tím spíš se to týká problémů, který jsou opravdu závažný. Žel, ty nejjednodušší odpovědi jsou často taky nejlákavější...