Festa Desperato

rozhovor - Hluboká Orba #26 (jaro 2006)

OFCA: OK takže na začatek představovačka, kdo je šéf, kdo koho ponižuje a tak...
VÁPNO:Tak mně je 22, hraju na škopky.
PAAYA: Paaya-jajnen-festa... je mi 20, taky občas poslední dobou hraju na škopky (smích) a jinak tahám kočky za ocas.
MIREK: No tak já su Mirek, taky je mi 20 a pokouším se hrát na basu.
MÁRA: Já su Mára a je mně 30 - druhá kytara.
MATESS: No a já su Mates SS a zpívám. Nejvíc ponižovanej je asi Paaya - protože si to zaslouží... (smích)
PAAYA: Ty čuráku...

OFCA: Proč odešel Mirek? Nemůžu si pomoct, ale bez něj Festa postrádá tu show a pořadnej bordel, ale na druhou stranu je to hudebně mnohem lepší...
PAAYA: Takže ty chceš show... (smích) no můžem se na to podívat... Jako ono se to rozebíralo fakt na dost místech a docela bouřlivě...
PAWEL: Tady ne.
MÁRA: Já si myslím, že to vůbec nemá smysl rozebírat.
PAAYA: Jestli k tomu máš něco konkrétního...

PAWEL: No já třeba k tomu mám konkretního to, že mně přijde, že s Mirkem to byla jedna kapela, odešel zpěvák a je to jiná kapela - muzika... Já myslím že je to zajímavej zlom... když neřeším toho Mirka.
MATESS: Já myslím, že to je úplně o něčem jiným, než to bylo před tím...
VÁPNO: Hlavně je v té kapele větší klid.
PAAYA: Ale jako jak jsme mluvili o té hudební stránce, tak já si myslím a říkam to asi furt dokola, že ta hlavní věc byla, že v jednu chvíli přišel Mára. Než přišel Mára, tak vlastně veškerá hudba se skládala: já, Vápno a občas do něčeho rejpnul Kamil a ještě míň Mirek. Ale pak přišel Mára a nový vály se začaly v podstatě skládat tím způsobem, že přišel Mára: "Zdar, mám hotovej novej vál" a udělalo se to celý. V podstatě v tuhle chvíli, od tý doby co přišel, tak je Mára takřka výhradní skladatel, dalo by se říct. Aspoň co se hudby týče a tak... kapela to samozřejmě dotvoří do ňáký finální podoby, ale.. Ono než se ten Márův příchod stačil na té hudbě ňák projevit, tak MIrek odešel a ty nový vály, který už jsme průběžně skládali když s nama Mirek ještě hrál, tak ty jsme začali hrát na živo až když Mirek odešel a nastoupili k nám tihle dva. A potom samozřejmě další věc je ta, že Mates má úplně jinej způsob zpěvu než Mirek.
MÁRA: Tam je třeba problém v tom, že nevyšla ta druhá nahravka. Já jsem chtěl říct k té muzice, k tomu zlomu, že tam už je to znát ta změna... ta kazeta, to je takovej ten chybějící článek.
VÁPNO: Rozhodně se dělaj ty vály líp, protože je tady fakt klidná atmosfera, mezi těma lidma.
MATESS: Já taky nechci, aby si někdo myslel, že jsem ho vystřídal. Já to beru jako novou kapelu - to je úplně o něčem jiným. Není to nějaká náhrada, nebo tak.
PAAYA: Ten zlom v tý hudbě chápu ne v tom, že se změnila sestava ohledně Matesa nebo Kokavca, ale už v tom bodě, že k nám přišel Mára.
MARA: Hlavně je to na dvě kytary a myslím, že to je potřeba využít.

PAWEL: Říkám - podle mě je zasadní rozdíl ve výměně zpěváků, ačkoli to tak teda není. Ale myslím, že spousta lidí má ještě horší informace než já, takže to podle mě tak vidí všichni.
PAAYA: Tak ono se to nabízí samo, že jo. Protože se to celý projevilo až když Mirek odešel.
MÁRA: Hlavně Mirek si vždycky všechno dopředu dobře rozmyslí, takže... (smích)

PAWEL: To věřím... ja narozdíl od vás s Mirkem problémy nemám... pochopitelně mu to všechno budu večer hlásit že jo, ale... (smích)
MÁRA: Já to vlastně nepokládal za problém dokud v Orbě nevyšlo to, co vyšlo. To mě totálně urazilo.
MATES SS: Ja jsem s ním byl předtím kamarád, ted mě ani nezdraví.
MÁRA: Za tu dobu, co odešel, tak měl milion možností přijít tady na zkušebnu - ví kdy zkoušíme, a říct nám "Vy jste čuráci a myslím si to o vás..." a to... Tím jsme mohli skončit. Jeho věc je v tom, že to prostě neudělá.

PAWEL: Ty (Vápno) mi řekni, když ses rozloučil s Mirkem v téhle kapele a hraješ s ním v dalších kapelách, jak to funuje?
VÁPNO: No právě že to fungovalo, ale pak vyšel ten článek v Orbě a už se to začalo křížit. Já jsem myslel že se na to vysere, že to uzavře a nebude se v tom dál hrabat. A najednou vyšel obrovskej článek a už to jelo znovu. On ti vlastně mrdá do té bandy, že tam jsou takový a takový lidi... Nemám zapotřebí to poslouchat furt dokola. Funguješ ve třech kapelách, potřebuješ aby ty kapely mezi sebou fungovaly, mohly mít společný koncerty a to už podle něho s Festou neexistuje.

OFCA: BASTO se rozpadaj?
VÁPNO: No to se trochu táhne s tím Mirkem, jakože vůči mě, protože... to je takový těžký... ani se o tom nechcu bavit. Prostě to dohraju.

PAWEL: A vy jste někdy měli společný koncerty?
PAAYA: Neměli.
VÁPNO: Jako byli jsme napsaní nebo tak...
PAAYA: Ale to byla spíš mýlka organizatorů, než skutečná domluva. Tady tyhle konflikty se rozjely v podstatě ve chvíli, kdy začli hrát BASTO. Ještě si pamatuju par dnů předtím, než vyšel ten sloupek v Orbě a začaly všechny ty kecy, tak jsme se s Mirkem potkali na koncertě. Vtípky, osahavali jsme si kule (smích všichni) a Mirek na mě "Hej, nedělej tady pičoviny a radši se běž učit hrát na kytaru, protože spolu budem zakladat kapelu". A za dva tejdny sedíš na zkušebně, čumíš do tý nový Orby a prostě víš že to jsou lži! Lhář křičí "Chyťte lháře"!
MATESS: Ale ona to JE lež. On to sám uznal. Sám řekl, že si ten článek vymyslel. Že to měl být takovej test.
VÁPNO: Že si potřeboval vyzkoušet, jestli jsme furt stejný piče. Akorát mě nejvíc mrzí, že kluci, kytarista s basákem z BASTO, trpí kvůli něčemu, co s nima vůbec nesouvisí. No ale, v plánu je další banda s nima, takže...

PAWEL: Mám speciální otazku na tebe (MateSS): Jaks tady říkal, že necheš, aby tě lidi s Mirkem srovnávali, myslíš že ti lidi tě s Mirkem nesrovnávají?
MATESS: Myslím, že někteří jo, ale...
VÁPNO: Tam spíš není CO srovnávat.
MATESS: Já to beru jako novou kapelu.
VÁPNO: Tak to i je.
MATESS: Co si myslí Mirek a všichni ostatní mě už ani nezajímá.

PAWEL: Né co si myslí Mirek. Já se ptam z pozice řadovýho posluchača, kterej vidí stejnou kapelu s jiným zpěvákem a prostě má otázky.
MATESS: Já mám uplně jinej způsob zpěvu, poslouchám i jinou hudbu než on a beru to jako novou kapelu, nechcu aby mě někdo srovnával s Mirkem.

PAWEL: A ty zpíváš Mirkovy texty?
MATESS: Ne.
PAAYA: Já bych k tomu ale chtěl říct, jak jsi mluvil, že lidi to srovnávají a že je to furt stejná kapela a novej zpěvák, tak pro mě tam hned od začátku je ta návaznost. To je jedna z věcí, kvůli kterým jsme si nechali ten starej název - protože ta návaznost tam zustává. Lidi, kteří skádali hudbu ve chvíli, kdy Mirek s Kamilem odcházeli, jsme byli z drtivé části my 3, kteří jsme zůstali. Kamil do toho něco přispěl, ale ne tolik. Ta hudební složka tam zůstala. Texty si psal jako zpěvak Mirek, částečně něco psal Mára, něco jsem psal já. Mirek byl postupem času míň a míň ochotnej zpívat jiný texty než svoje, ale to je zas na jinou debatu. Já s Márou ty texty píšeme pořád dál. I MateSS teď něco píše.

PAWEL: Takže třeba ta kazeta co vyšla, to je tvoje práce ty texty?
PAAYA: V podstatě půl na půl já s Márou, jeden text má Vápno.
MÁRA: Třeba mně vůbec nedělá problém, že by měl zpívat moje texty.

PAWEL: No né, když zpěvák zpívá svoje texty a cizí texty, nemám s tím problém. Pro mě je divný, když zpěvák zpívá JENOM cizí texty.
VÁPNO: Víš co, ale já su teď v druhé bandě a někdy to prostě nejde - to takhle narychlo nevylouskáš.
MÁRA: No právě - já si myslím, že díky nám k tomu MateSS přišel jako slepej k houslím. A než se člověk nějakým způsobem vypracuje, tak má prostě tu možnost brát naše texty, pokud s nima teda souhlasí, pokud mu něco dávaj. A to mně na tom přijde maximálně v pohodě. Pokud je nějak s tou myšlenkou spojenej, nebo si myslí, že ten text chápe, tak v tom nevidím žádnej problém. Lidi zhudebňujou básně, nebo když hrajeme cover nějaký kapely... hráli jsme od RATTUS a Mirkovi nedělalo problém zpívat cizí text, to samý SRK - nedělalo mu to problém, stejně tak jako si myslím, že by to nemělo dělat problém MateSSovi. A už si texty píše.
MATESS: Já když jsem sem přišel, tak jsem ani nevěděl, jak se drží mikrofon.

PAWEL: A ty ses nikdy nezúčastnil ňákýho šoubyznisu? (MateSS)
PAAYA: To bylo v tom mezidobí, kdy už jsme věděli, že odejde Mirek, ale ještě s náma pořád hrál Kamil. Sháněli jsme novýho zpěváka, nejdřív jsme zkoušeli Miruusa, protože jsme věděli že je to piča, takže s ním chceme hrát...
MIRUUS: To bylo trapný... (smích všichni)
PAAYA: ...ale bylo to moc "S.I.K.A.", tak jsme si řekli, že to přece jenom neklapne. Ale Kamil je šílenec, takže neměl problém dojít na koncertě za borcem, kterýho vůbec neznal, poplácat ho po rameni: "Chceš hrát v kapele?" (smích všichni) "No, třeba..." "Tak dondi na zkóšku" - a bylo to! Pak jsme se zase rozloučili s Kamilem a tak jsme tady seděli a přemejšleli koho na basu, nikdo rozumnej nás nenapadal a pak jsme si řekli: "Hele ten Mira je dobrá piča a já s ním fakt chcu hrát" (smích všichni)
MIRUUS: Co máš s tou pičou vole jako? (dlouhej hromadnej smích) Prostě neděla odpoledne, čumíš, posloucháš ňáký kravál a telefon od Vápna. Říkám si co ode mě chce... Jak on to říkal... "Co děláš" "No, tak nic, jako..." "Necheš hrát na basu?" "Hmm tak jo" Pak chvilku pauza a: "Máš basu?" "Ne." "Tak si ju sežeň!!!" (smích všichni)

PAWEL: Takže tys předtím nehrál na basu?!
MIRUUS: Ne...
PAAYA: Jako on na ňu hrál měsíc, a hrál s náma první koncert v Desertu.

OFCA: Proč vůbec odešel Kamil?
PAAYA: Kamil byl spíš odejit.
VÁPNO: On měl problem s hraním. Tam to bylo dokola: "Vem si basu domů, uč se, hrej doma..." Já jsem došel na zkoušku BASTO a ta basa tady furt stála, takže jsem viděl, že na to nehraje. Došel a nic se nezměnilo. Prostě říkám "Dám ti lhůtu a když se to nezlepší, tak bohužel - budem to muset vyřešit jinak".
PAAYA: Tam to bylo o přístupu z Kamilovy strany. Kvuli tomu se permanentně točily dokola furt ty stejný hádky na to stejný tema, který vždycky skončily tím, že Kamil řekl, že s tím teda něco udělá, tejden - nechci říct předstíral - ale tejden člověk pozoroval jakous takous snahu, ale pak zase nic a znova jsme sklouzli do toho stejnýho.
VÁPNO: Tam nebyl žádnej problém třeba jak s Mirkem, vůči sobě nebo to, ale tam bylo prostě to hraní...

OFCA: A není divný, že jste ho vyhodili, nebo odešel kvůli tomu, že neuměl hrát na basu a vzali jste úplnýho nováčka?
PAAYA: Říkám, to nebylo ani tak o tom, jestli uměl-neuměl hrát, ale o tom přístupu. Tam byl prostě diametrálně odlišnej přístup u Kamila, kterej to měl někde za hlavou a nechával to plavat, a u toho borca, kterej byl během měsíce fakt schopnej ten koncert odehrát. Sice to znělo srandovně, ale myslím, že se během toho roku fakt vyšvihl víceméně na tu Kamilovu úroveň - v něčem víc, v něčem míň. Není to o tom jestli umíš nebo neumíš, ale jestli se fakt snažíš.

OFCA: Když jsem si koupil tu vaši novou kazetu, tak hudebně je to všechno lepší, ale oproti té staré nahravce, "Prvních", to má mnohem horší zvuk. Mně to přijde, že ten zvuk té kvalitě hodně ubírá.
MIRUUS: To je schválně! To je schválně!
PAAYA + MÁRA: Ne, to není schválně!
PAAYA: Za to může Trunda.
MARA: Ne, v podstatě za to můžu já tím, že jsem se rozhodl to udělat u něho.
VÁPNO: S tím masterováním byl hroznej problém, hrozně dlouho, už nebylo u koho, a pak už to bylo moc na rychlo, at už je to venku...
PAAYA: No jo, ale právě že to, co my jsme lítali po těch studiích a furt někde stahovali z toho minidisku (protože u Ondřeje je jedna jediná nevýhoda, že on ti tu nahravku nedá na CD jako všichni ti digitalní, ale z těch normálních, magnetofonovejch pásků, ti to stáhne na minidisk)... ten problém nebyl ani tak s tím, jak to bylo stažený ze studia z minidisku na to CD-čko, ze kterýho se pak dělal master. Problém byl v tom, že jsme to nechali roztáčet borca, kterej to mrdá... A když si to srovnáš, tu originalní nahrávku ze studia, jak ji mám doma na kazetě stočenou přímo od Fekála, nebo jak ju máme na cédu z toho studia, vlastně tu stejnou nahravku, kterou pak borec dostal, a srovnal bys to s tou kazetou tak, jak vyšla normálně ven pro lidi, tak to je nebe a dudy... Jsem seděl doma, pouštěl jsem si to a úplně jsem se nasral. A teď holka přišla do pokoje a "Co je za problém?" "No však si to poslechni!"... a pustil jsem tam tu novou nahrávku tak jak měla znít: "Takhle to má znít!" "A jak to zní na tý kazetě?", vzal jsem mikinu, mrskl sem ju na to: "Takle". A bylo to přesně ono, a ještě o trochu lepší!
MÁRA: Prostě problém s prachama. Když chceš udržet levnou nahravku - prodávat tohle za 80 korun by bylo dost na hovno.
PAAYA: To je tak, když nahráváš dvanáctiminutový nahrávky a pak je vydáváš na kazetě...
MÁRA: Já jsem za to dostal pěknej pojeb (smích)...

PAWEL: Na Czechcoru? (smích)
MÁRA: Ne ne... spousta známejch, co si to koupila: "Pičo dvanáct minut? Ty vole, děte do prdele..."

PAWEL: Ja myslím že jste lidi vytrénovali tou první kazetou dostatečně...
MIRUUS: Jako ta nevydaná kazeta má ještě míň... (smích)
PAAYA: Ta má myslím 10, nebo snad 12 válů a má osm a třičtvrtě minuty... nejdelší vál je ten poslední, kterej má ještě takový outro, tak ten má asi minutu dvacet a nejkratší vál má 4 vteřiny. Ale ten není náš!

OFCA: AGATHOCLES né? (smích)
PAAYA: SRK - "Pečení holubi"

OFCA: Co s tou starou nahrávkou? Kdy to vyjde, jestli to vyjde... původně to měl bejt split se TERROR...
PAAYA: To bylo někdy na podzim 2003, my jsme to nahráli u Fekála v sestavě s Márou, Mirkem a Kamilem. Tehdy to bylo planovaný tak, že to vyjde celý na kazetě a drtivá čast toho vyjde jako split singl se SICK TERROR z Brazílie. Tohle se celou dobu domlouvalo, ale pak v jeden moment jsme zjistili, že tam (na nahrávce) máme dost brutálně rozladěnou basu s kytarou, což byl teda můj problém, ale odskákal to Kamil, takže na začátku ledna, když jsme se konečně rozhoupali, se jelo znova přehrát komplet celou basu, což znamenalo udělat znova novej mix. Pak jsme dojeli domů, zjistili jsme, že ten novej mix je úplně na piču. Než jsme se znova rozhoupali, že to přemícháme, tak uběhl zas ňákej měsíc. Potom už se Brazilci, kteří to měli vydávat, chystali na tour, neměli od nás do té doby naprosto žadnej materiál, obal, nic. Pak došlo prostě k tomu, k čemu logicky dojít muselo - borci řekli: "Sorry, serem na to". Tak se to nechalo celý ňák uložený, až se na to zapomnělo. Pak se permanentně už jen špekulovalo o tom, že to vydá Mirek, a že to vydá aspoň v ňákým omezeným nákladu na No speed limit fesťák. Na to se taky pak ňák vysralo. Pak jsem psal Fábiovi, že teda abychom to ňák uzavřeli, jestli si to teda uděláme, abychom se ňák domluvili, no a nakonec to dopadlo tak, že SICK TERROR ten svůj materiál, kterej měl přijít na split singl s náma, vydali na splitku s někým jiným a Mirek mezitím odešel a ztratil jakejkoli zájem to vůbec řešit. Takže split singl definitivně nebude a vyjde to na kazetě, s tím, že jeden krátkej vál, "Mladý kádry" by měl vyjít na Nezájmu - to je kompilačka kterou Mirek vydává už asi 3 roky.
VÁPNO: Takže Mirek má do konce roku lhůtu na to, aby udělal obal.
PAAYA: Tvrdí, že to udělá.
VÁPNO: Když to neudělá tak...
MIRUUS: (ironicky) To udělá, má na to 4 tejdny...
PAAYA: Řekněme do půlky dalšího roku to má být venku - s Mirkem nebo bez Mirka. Akorát si furt myslíme, že je fér, aby když už to načal, tak ať to dodělá. Pokud se ukáže, že to má v piči, když už v tý kapele není, a že už mu na tom nezáleží, tak fajn - prostě to uděláme s někým jiným nebo sami, to už je jedno. Prostě poslední dobou makáme na tom, aby se to udělalo.

OFCA: Ted budete vydávat tu novou desku, jako první vinyl. Kdo to bude vydávat, kolik tam bude válů a tak...?
MÁRA: Tak vydávat to bude tak 6-7 labelů. Se vlastně daly do kupy místní labely plus jeden německej. Vyjít by to mělo ke konci ledna, tak ňák... Jakmile budou peníze. V podstatě jak to bylo domluvený, že to udělaj 4 labely a že to bude tak, jak jsme se domluvili, to už je teď passé.
MIRUUS: Teď už i víc lidí si do toho dalo prachy, třeba i já. Už jenom tak, na kopie navíc.
PAAYA: Když to tak vemeš, tak tam jsou v podstatě 4, co by se dalo opravdu nazvat labely a potom další třeba 4 lidi, který jsou naši kámoši, který si do toho prostě něco přihodili, ňákou tu tisícovku.

PAWEL: Neuvažovali jste o tom, že vydáte CD-čko? Máte tisíc kazet... (hromadný smích)
MIRUUS: CD-čka jsou pro děcka!

PAWEL: To je pravda - ale oslovujou masu!
VÁPNO: Já myslím, že tady to o mase rozhodně není... (smích)
MATESS: Já mám radši desky a kazety než CD-čka.
MÁRA: Snad někdy, v budoucnu.
MIRUUS: Tak vypalovaný promo CD-čka normálně rozdáváme, ale že bychom udělali cédo nějak oficiálně, to ne.

PAWEL: No já si myslím, že Festa existuje tři roky, máte dvě kazety venku, singl za chvilu venku, další kazetu za dvě chvíle venku, to je nejvyšší čas vydat nějakou CD diskografii...
MATESS: Do toho bych asi nešel.
PAAYA: Ja mam k CD-čkům fakt averzi. Není to nic, nenapadá mě lepší slovo, ideologickýho, ale prostě fakt taková citová averze. Nehledě na to, že s žádným formátem jsem nikdy neměl větší technický problémy než s CD-čkama. Jestli se nad něčím permanentě nasírám, tak to jsou vždycky CD-čka. To je furt něco, aspoň když mluvíme o vypalovanejch... A vůbec - nejlepší jsou desky a kazety.
MIRUUS: Ne - kazety jsou nejlepší!

PAWEL: DVD-čka! (smích)
PAAYA: Ale ohledně toho vydávání na tom cédu, tak za mou osobu by třeba bylo v pohodě, když bychom ten materiál dali celej ňák dokupy a vydali to na CD, třeba v zemi, kde si tu desku nebo kazetu lidi nekoupjej. Buď proto, že to u nich fakt stojí šílený prachy to takovýmhle způsobem vydávat, nebo se to tam nedostane, nebo na to ani nemají přehrávače, že prostě to tam v tomhle nefunguje. Třeba ňáká Brazílie, aspoň co jsem slyšel, že tam všichni valej přes CD-čka, akorát pár maniaků si to hobluje na deskách.

PAWEL: Ale podle mě je uplně stejná situace u nás...
VÁPNO: Tak tady jsou ty děcka spíš líný ty desky sbírat.

PAWEL: No to jo, ale na druhou stranu když chceš sehnat něco na desce, tak ruzní sběratelé utrací tisíce za desky a ty děcka ty peníze nemaj... Jako co si budem povídat, zvedněte ruku, kdo sbírá desky a kolik utratí měsíčně za desky...
(bouřlivý smích a ještě bouřlivější diskuze)

PAWEL: Chci říct, že většina lidí nemá ty možnosti, ani nemá snahu, protože každej z vás, když se zamyslí, má určitě 10 svejch kamošů, co před rokem poslouchali hip hop a ted poslouchají punk, ale je jasný, že ani oni sami neví, co budou poslouchat za rok, tak proč by investovali do něčeho, co logicky nemá smysl? Tak co si budem povídat, 90% lidí co si to koupí, bude takovejch.
MIRUUS: Ale většina těch lidí stejně si nekoupí to CD-čko, stejně jako si nekoupí tu desku nebo kazetu, oni si to přehrajou nebo vypálí.

PAWEL: Ja si myslím, že ne. Svým způsobem jo, ale pořád, když vyjde deska, spousta lidí nemá ani gramofon, to ty lidi odradí. Zatímco u toho CD-čka má každej CD-přehrávač. Ano - může si to přepálit, ale prostě je to takový... ne ferovější vůči lidem, ale může to oslovit víc lidí, což je samozřejmě otazka, jestli někoho chcete oslovit nebo nechcete.
PAAYA: Proto právě vydáváme kazety.
VÁPNO: Když si vemeš, že člověk si che koupit CD-čko a pak za tebou dojde k distru na koncertě a řekne ti, "Dej mně ten fanzin zadarmo" a je tam úplně na sračky... (smích)
PAAYA: Jak ses ptal, jestli chcem někoho oslovovat, tak myslím, že spousta lidí má potřebu oslovit co největší masu lidí a už nedohlížej jakým způsobem. Jakej to na ně bude mít dopad. Já si myslím, že je mnohem smysluplnější oslovit 5 lidí tak, že o to budou mít skutečně zájem a bude to upřímný, než prostě oslovit tisícovku lidí, kteří si řeknou "Jo tohleto je fakt drsňárna, to tenhle tejden budu poslouchat", a za dva tejdny je osloví...
MIRUUS: Čímž chceme říct, že žádný CD-čka prostě nebudou!!! (smích)
PAAYA: Né, možná budou, ale za dlouho a hlavně je na diskuzi za jakejch podmínek.
MÁRA: Hlavně si myslím, že o CD-čkách jsme vůbec nepřemejšleli.
MIRUUS: To je fakt - kdyby ňáká diskografie vyšla, tak asi stejně na kazetě. Já těžko dostanu nějaký citový vztah k nějakým MP-trojkám. Já dostanu citový vztah ke kapele, kterou poslouchám na koncertě a koupím si jejich šumící přehranou kazetu.

PAWEL: Jak jsme se tady bavili o tom oslovování / neoslovování lidí, mně třeba přijde, že vy se řekněme pohybujete v ňáké scéně, která si říká "Crust". Já se v té scéně pravděpodobně taky okrajově pohybuju, ale moje priorita je někde jinde - v pohodě. Poslouchám kapely odsud, uznávám, respektuju, ale přijde mně, že crust je ghetto. Že to je ghetto pro 10 klubů po republice, pro 200 lidí - citíte to taky tak? Nebo, jaký vy vnímáte rozdíly oproti punku?
PAAYA: I punk je ghetto!

PAWEL: Určitě! Punk je ghetto - ale jde o to, že v tom punkovým ghettu je svým způsobem mnohem víc lidí než v tom crustovým. V tom crustovým je to omezený - nebo možná to omezení je výhoda, ale mně to někdy jako až taková vyhoda nepřijde. Viz ta debata o těch CD-čkách/kazetách, že nutně ty věci, co se v tom ghettu dělaj, oslovujou většinou zase jenom lidi v tom ghettu, že to nejde dál...
MÁRA: Já si myslím, že naše vyjadřování je a není o oslovení. Tohle je hodně spíš o sebevyjadření.
MIRUUS: My v podstatě neděláme ňákou produkci pro lidi - to je vyloženě pro ty, který to zajímá.

PAWEL: Každej umělec tvrdí, že dělá muziku pro sebe...
MÁRA: Já třeba dělám fanzin, a taky vychází jenom pár kopií. Spíš to dělám pro lidi, který to ňákým způsobem zajímá. Nemám ňákou potřebu dělat 5000 náklad - stačí dělat 300. Mně to přijde jako taková rozumná hranice. To, že to dělají ty lidi a zajímají se o to, i to vyjadřuje to slovo "fanzin" - to je přesně o tom.
VÁPNO: Ale za RAZIE, když jsme hrávali, tak Mirek potom s náma jezdil a měl tam obrovský distro, hromadu časáků, ale ty děcka si to nekoupí! Takže oni se to ne nemají odkaď dozvědět - oni nechcou!
PAAYA: Asi tak - žádný ghetto, protože kdo chce, ten se k tomu dostane.

OFCA: On taky není problém se k tomu všemu dostat přes internet...
VÁPNO: Ty vole, ale ty děcka tam chodí chlastat a když já jsem tam hrával, tak ten internet ještě nefungoval.
MIRUUS: Já si myslím, že v prvé řadě je vždycky ňáká informovanost přes kámoše.
PAAYA: Myslím, že hrozná spousta lidí je líná někam vyrazit.
VÁPNO: Podívej se třeba u nás na lontě - já bydlím v totální prdeli, kde nikdy žádnej punkáč nebyl.
MATESS: A teď jich je tam jak much.
VÁPNO: Teď tahám druhou bandu a ti kluci za mnou přišli sami, že by chtěli hrát. Prostě přišli a bylo to a ne, že je tam musíš do něčeho kopat a něco jim předhazovat.

PAWEL: To ne, ale nabídnout jim tu alternativu.
VÁPNO: Dobrá, ale oni došli a "Ty máš doma desky? A nemohli bychom si něco poslechnout?"

PAWEL: Jak ses teda dostal k punku ty, kdyžs tam byl jeden z prvních?
VÁPNO: Za RAZIE jsme spolu s Bořkem začli hrát a poslouchali jsme všelijaký pičoviny. Kamil měl doma desky, časáky - pak to šlo jednodušejc.Pak se nás chytl Mirek a to už bylo špatný... velkej příjem desek.
MÁRA: Mně bylo 13, kámoš dovezl NAPALM DEATH a už to valilo.
PAAYA: Já zas chodil do knihovny a vytrhával z časáků články o punku...

OFCA: Jak se dívate na kapely, který jsou sice známější - nemůžu říct přímo komerční, třeba NOFX, ANTI-FLAG, ale který jsou třeba i na těch major labelech, třeba CHUMBAWAMBA. Ty texty jsou o něčem a můžou jima ovlivnit mnohem víc lidí, než třeba vy, ale jsou odsuzovaný...
PAAYA: To je zase o tom - jestli je pro tebe přední kolik lidí chceš oslovit, nebo jak je chceš oslovit. Já bych se opakoval...
VÁPNO: Já myslím, že hromada lidí, co poslouchá tyhle kapely, tak ty texty vůbec nebere.
MIRUUS: Já chtěl říct, že ta kapela, když podepíše ňákou smlouvu, tak strašně moc ztrácí. Máš ňáký podmínky, co musíš dělat a tak... My by jsme těžko mohli hrát po garažích a po squatech, když ti ňáká firma diktuje, že musíš prodat tolik a tolik kopií.
PAAYA: Tyhle kapely jdou úplně mimo mě. Mně nestojí za to abych se jima vůbec zabýval, psal někam nasraný sloupky, že jsou čuráci a tak. Nestarám se o to. Dělám si věci tak, ja mně přijdou v pořádku a to mi stačí. Mně osobně se ale fakt vaří krev při představě, že by z těch emocí, vzteku, snahy a všeho co do tohodle vkládám, si měl nějakej maník kupovat doutníky...
MÁRA: Pro mě to jsou úplně jiný sféry.

OFCA: Ty (Mára) jseš vlastně až ze Žďáru. Do Brna to je takový trochu za roh...
MÁRA: Tak já už jsem semka jezdil dřív, takže...
MATESS: To máš jak já - já to mám 56 kilometrů. A na vlak jdu 4 kilometry pěšky...
MÁRA: Já to mám 88... (smích všichni)
VÁPNO: Mára respekt!
MIRUUS: Tak to má být! Ne, že se odstěhuješ někam jinam! To musí vycházet! (hromadný smích)

PAWEL: A ty (MateSS) studuješ/pracuješ v Brně nebo jak?
MATESS: Já su teď nezaměstnaný. O tom bych se nerad bavil... (hysterickej smích všichni) Ale mně to dojíždění nevadí - já bych sem dojížděl třeba až z Prahy...
MÁRA: Víš jak - já jsem ve Žďáře v podstatě nikoho neznal, takže tam nebylo s kým hrát.

PAWEL: A když se MB-čka rozpadly, tak jsi pak hudebně něco dělal nebo ne?
MÁRA: Sem se flákal, odpočíval, střádal energii...

PAWEL: Proč se rozpadla MRTVÁ BUDOUCNOST? Existuje tisíc různejch verzí...
OFCA: Já jsem četl různý rozhovory s Filipem a všude říká něco jinýho.
MÁRA: My jsme furt hráli a už to nefungovalo, ani mezi sebou... Postavili jsme si mezi sebou bariéru. Myslím si ale, že teďka po letech je to lepší...
MIRUUS: Porovnávajou si ty svoje děcka, jak se jim rodijou (smích)
MÁRA: My jsme vůbec netvořili, furt se jenom hrálo a hrálo a ta energie šla do prdele.

OFCA: Máro, chcu se zeptat, ty seš starší... hodně starší... (smích všichni). Necítíš se mezi něma jako starej fotr?
MÁRA: To je maximalně v pohodě...
Kapela: On JE fotr... (smích)
MÁRA: Su fotr... dva dny.
PAAYA: Já ti řeknu tohle - my, když jsme hráli ještě v té úplně první sestavě, ve čtyřech, v tý době já jsem byl nejmladší člen kapely a ještě k tomu připočti jaký jsem pako, tak občas z toho pro mě vzešly opravdu zajímavý situace a občas z toho měl člověk i takovej blbej pocit. A když se pak začalo debatovat o tom, že vememe ještě dalšího kytaristu, tak jsem z toho měl dost strach. Člověk se fakt bál, že se v tom utopí. A pak přišel tady ten dědek... Mně bylo 18 a jemu 28, borec vešel a najednou... sluníčko se rozzářilo po zkušebně (smích všichni)... fakt si myslím, že s příchodem Máry, se ty vztahy v kapele uklidnily.

OFCA: Počkej (Mára), ty jseš teda otec, jako vážně? A jak se na to diváš, v podstatě chodíš na koncerty kde jsou o několik let starší děti než... nevím kolik je tvýmu dítěti ale...
MÁRA: Dva dny (smích všichni)

OFCA: ...chodíš na ňáký koncerty, hraješ s kapelou, jak se na to díváš jako otec?
MÁRA: To teprve poznám.
VÁPNO: Jeli jsme SYIH / BASTO turné a jel s náma pravě basák RISPOSTA a Beňo s Jožkem tak seděli, popíjeli pivko a tak jsme se bavili: "Kolik tobě vlastně je?" oni dva se napili a on říká "14". A Jožka říká, "To mně chceš říct vole že já mám doma o 4 roky mladší dceru, než jseš ty? Co tady děláš vole?" (smích všichni)
MÁRA: V tom si myslím, že to je maximálně v pohodě - že budou na koncertě 15-ti letí kluci a budou si chtít pokecat s ňákejma čtyřicátníkama a že tam nebude ta bariéra. V tomdletom su hodně nadšenej člověk. Jak nemám problem tady, tak nemám problém někde na koncertě. Stejně tak doufám, že to tak budu mít doma.
VÁPNO: Třeba v továrně, já jsem došel a ti staří fotři tě absolutně nevezmou. Prostě tě mezi sebe nepustěj. Byl jsem tam půl roku a stačilo.

OFCA: Když mluvíme o té tovarně, co děláte za prácu nebo jak žijete?
MATESS: Já už jsem říkal, že se o tom nechci bavit! (totalní smích všichni)
MÁRA: Já dělám ve fabrice. Lisuju dvířka ke kuchyňskejm linkám.
PAAYA: Já su prašivej student.

PAWEL: A co studuješ?
PAAYA: Pajdák - pedogogická fakulta - děják, občanka, anglina.
VÁPNO: Tohle (ukazuje na Paayu) bude učit tvoje děti!
MIRUUS: No já taky studuju. Tady na fildě, obor baltistika. Prostě se učím o těch státech, který jsou okolo Baltskýho moře.
VÁPNO: Já tak ňák brigádničím s Kamilem - malujem, pracujem na stavbách, teď jsem dělal okna. To je každou chvilku něco jinýho.

PAWEL: Ještě teda s tebou (Mára). Nevidíš tam nějakej generační střet, generační rozdíl?
MÁRA: Myslím, že ne.

PAWEL: Dobře, ne generační střet, ale že je to takový obohacení z obou stran. Já jsem o rok mladší než ty a přijde mi, že se spoustou lidí, kterejm je 17, jakože vám 17 není, ale používám to jako příklad, prostě mi přijde, že já se bavím o něčem, ale oni to berou uplně jinak...
VÁPNO: Já ti něco řeknu - já mám v Risposta basáka a tomu bylo čerstvě 15. Je to s ním někdy těžší, ale jde o to, že kluka to baví!
MÁRA: Já jsem semka přišel a skámošil jsem se s něma v podstatě okamžitě. Pak přišli ti dva... já s tím prostě problém nemám.
VÁPNO: Mára s náma šel na pivo a chtěla po něm občanku... (smích všichni)
PAAYA: Já ten rozdíl třeba ani nevnímám - vůbec.
MIRUUS: Já taky ne.
PAAYA: Pokud si s tím člověkem fakt rozumíš a máte si co říct, tak ten rozdíl nevnímáš nikdy. Můžu s čistým svědomím říct, že s Márou, s tebou, nebo třeba s Valachem si rozumím stokrát líp než se spoustou lidí svýho věku.

PAWEL: Myslíte si, že křestanství jako takový je v pohodě náboženství nebo ne? Myslíte si, že víra je věc osobní, nebo statní, společenská...?
VÁPNO: Já nevim, mě z naboženství vyhodili... (smích)
MÁRA: Je to jakoby věc vnitřní. Mně nevadí, když člověk věří, ale jenom vocaď podcaď. Třeba moje tchýně je věřící, je protestantka a je to člověk, kterýho si maximálně vážím. Ale pak jsou třeba lidi, kteří jsou věřící a ty jsou normálně na tečku. A stejně tak vím, že tak může dopadnout hardcorista, kdokoliv... To jsou prostě otravný lidi, který maj třeba sebelepší názory, ale jakmile to přesahuje rámec něčeho, tak už je to odporný. Třeba jsou věci, který se týkaj státu, víra-stát, to je podporovaný a myslím si, že katolická církev má u nás hodně navrch. Tam už to je průser. Tam už se nejedná o víru v boha, ale o politiku.
MIRUUS: Je rozdíl ňáká osobní víra a proti tomu ňáká instituce jako církev, která do tebe sere ňáký sračky. Mně to přijde jako dvě úplně diametrálně rozdílný věci. Mužeš si věřit v toho svýho boha, můžeš tam mít v pokoji z kamenů naskládanej oltář a přinášet mu oběti, ale pak tady máš ňákou cirkev, která ti toto znemožnuje a krmí tě tím, co je správné a co není. Čili tady ten prostředník je podle mě takový to největší hovno. Já osobně proti té normalní víře nic nemám.
VÁPNO: Ať jdou do hajzlu jako... "neublížíš bližínímu svému" a já znám maníka, kterej mlátil 3 roky svoju starou a děcka a než se to zjistilo, vypovídal se kokotovi v kostele a měl klid.
MIRUUS: Tady jsou úplně zásadní rozpory mezi tím, co církev hlasá a tou realitou.
VÁPNO: Tak zas kámoš byl takovej ochotnej ministrant, tak vždycky vzal z pokladny tři čtyry tácy a jelo se chlastat (hromadnej smích). Takže z téhle strany je to bez problému.
MÁRA: Já si myslím, že tady tohle celý je pěknej oblbovák jak umírnit lidi, protože to, co bylo kdysi daný jako desatero, to už je totalně zničený. Už jenom těma křesťanskejma válkama. Jenom křižácký výpravy, nebo upalování čarodějnic. Mám doma ňáký knížky a třeba takovej Kalvín, to je normalní masovej vrah a nejenom on, třeba i Luther. To jsou normálně masoví vrazi, kteří udíleli "ty pudeš na hranicu, ty pudeš na hranicu, tvůj majetek půjde k nám, ty pudeš na hranicu, nazdar". A stačí aby sis doma jenom pěstoval bylinky. To je dost velkej humáč.
VÁPNO: Třeba maník, znám ho fakt od malička, bydlí kousek ode mě, normálně si s ním tykáš, prostě ho znáš, a jeden den u mě zazvoní a říkám "Čau, co chceš?" - "Dobrý den" "Seš mrdlej nebo co?" a teď vytáhl ňáký videokazety a časopisy a "Nechtěl by jste k nám někdy zajít?". Říkám "Vlastíku, seš normální nebo co, vole?" - "No, my by jsme vás vzali mezi sebe" "Puč mě tu knížku" Tak jsem se na to podíval a říkám "Zbal se a tady u těch dvěří si byl naposledy!" A maníci tam u něho doma mají seance, tam stojí třeba 30 aut, oni koupí žradlo a fakt nevím o čem si tam jako povídají...
PAAYA: Já jsem na gymplu seděl 3 roky v lavici s jehovistkou a to ti povím, to byla černá a bílá, nebe a dudy, prostě totalní bariéra. Ale během těch 3 let jsem zjistil, že s tou mařkou se dalo kecat zdaleka nejlíp z celý třidy, přestože když jsme se bavili o svých názorech, tak jsme byli každej úplně někde jinde, ale byli jsme schopní se spolu bavit, a člověk věděl, že ta holka v té palici něco má. Ona občas donesla ňáký Strážný Věže, já jsem si to od ní bral, protože tam maj občas dobrý fotky, já jsem si z toho vystříhal grafiku a zbytek vyhodil, a ještě jsem měl o tom psát do občanky seminárku, tak jsem si to od ní nabral a proštudoval to a člověk potom se s ní bavil a najednou zjistil, že ty argumenty, který ona ti říká, jsou v podstatě naučený. Jak na jakou otazku nejlíp odpovědět.

PAWEL: Četl jsem v ňákým rozhovoru, že jezdíš (Vápno) na snowbordu? Vím že spousta mejch známejch se pohybuje v tom šoubiznisu, tak takový aktivity určitě nemá, že jo... Třeba součástí skatepunku je jezdit na skejtu, ale přijde mně, že když cruster jezdí na snowbordu, tak je to takový zajímavý...
VÁPNO: Já jsem od malička jezdil na lyžích a ňák mě to nebavilo a kámoš byl pak pracovně v Německu, když ty fošny fakt začínaly, a naučili ho to tam. Dovezl si od tama za pár knedlí vybornou fošnu a že si pudem zajezdit. Tam kousek od nás, v Němčičkách na lontě, kde je takovej malej svah, jsem si tam rozsekal hubu, ale říkám že to půjde. Bavilo mě to, protože tam je něco jako v tom hardcoru, v tom hraní. Něco, co ti dává, jdeš do toho se strachem, ale zároveň je to něco hustýho.